Na hruď jí zaživa položili 800 kilo kamení. Mučení vahou nebylo ve středověké Anglii nic neobvyklého

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muceni vahou
Zdroj: Henrietta D. Kimball, Public domain, via Wikimedia Commons

Ve středověku bylo mučení používáno k tomu, aby se zločinci doznali ke svým hříchům. Problém ovšem byl v tom, že mnozí zemřeli často už během procesu, a to i přesto, že vlastně ve skutečnosti nic neprovedli.

Mučení vahou patřilo k praktikám provozovaným v Anglii ve 13. až 19. století. Někdy se ovšem z mučení stala poprava.
Oběti často umíraly na vážná zranění způsobená těžkými kameny. Ty jim byly zaživa pokládány na tělo.

Kameny lámaly obětem žebra, způsobovaly vnitřní krvácení a ukrutné bolesti. Pokud se člověk přiznal, byl nakonec za zločiny popraven. Pokud ne, zemřel obvykle ještě při procesu mučení.

Margaret Clitherowová a 800 kilo kamení

Katolicismus byl v roce 1586 zakázaný. Margaret Clitherowová z něho byla obviněna, a navíc doma údajně skrývala kněze. To byly činy, za které by ji čekala smrt, kdyby se k nim přiznala.

Jenomže k tomu nikdy nedošlo. Během mučení na její svázané tělo bylo naloženo přes 800 kilogramů kamení. Takový nápor její tělo neuneslo. I když trpěla, k vině se nepřiznala.

Náporem váhy jí popraskaly kosti v těle a začala se jí trhat kůže. Vlivem toho vykrvácela a po dlouhých hodinách mučení zemřela v bolestech a utrpení.

Giles Corey a dva dny bolesti

17. století bylo označováno za dobu čarodějnických procesů. Především v městečku Salem patřily události kolem čarodějnictví k záležitostem, které byly na denním pořádku.

Mezi obviněnými čaroději se objevil také muž jménem Giles Corey. Šlo o zemědělce, který zabil zloděje jablek. To sice nemělo nic společného s čarodějnictvím, ale autoritám to stačilo k tomu, aby ho obvinily.

Měl možnost zemřít se ctí, přiznat se a být popraven, nebo se nechat mučit. On odmítl uznat vinu, proto byl mučen pomocí váhy.

Giles Corey trpěl neskutečné dva dny. Ke své se vině nepřiznal. Jeho tělo nakonec nevydrželo nápor kamení, které na něho bylo nasypáno.

Podobně, jako i další způsoby mučení, byl tento způsob smrti krutý a nelítostný. Oběti trpěly bolestmi, mnozí umíraly po hodinách a dnech utrpění. Ti, kteří se přiznali, byli stejně posláni na smrt.

Většina umučených byla pravděpodobně nevinná. V té době ale neexistovala správná cesta. Smrt čekala ty, kteří se přiznali, ale i ty, kteří se rozhodli raději trpět.

Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články