Pravděpodobně největší masová vražedkyně všech dob, Giulia Tofana, proslula výrobou speciální kosmetiky s přídavkem jedu. Chtěla tak pomoci nešťastným ženám osvobodit se z manželství.
Za dobu své činnosti otrávila a zabila více než 650 lidí. Skoro by se chtělo říci, že její záměr byl ušlechtilý.
Jediný důvod, proč to dělala, byl soucit se ženami trpícími v domluvených manželstvích. Chtěla jim tak pomoci se z nešťastného svazku osvobodit.
Vraždila už její matka
Giulia Tofana se narodila v roce 1620 v italském Palermu. Její matka byla obviněna z vraždy svého manžela a popravena.
Manželství plná bití a ponižování
V 17. století byla rodiči domluvená manželství naprosto běžná. Nebylo neobvyklé, že takovéto svazky ve společnosti, kde neměly ženy téměř žádné postavení, byly plné ponižování a násilí. Manželství z lásky byl v té době prakticky cizí pojem a rozvody neexistovaly.
Pro Tofanu, která se již od mládí zajímala o výrobu různých lektvarů, představovalo zabití manžela jediný způsob, jak nešťastné ženy z manželství vysvobodit.
Vyvinula svůj vlastní jed a pojmenovala ho příznačně – Aqua Tofana. Někteří historici uvádějí, že je možné, že jed vyrobila už její matka, která dceři předala tento „rodinný recept“.
Aqua Tofana obsahovala arsen, olovo a výtažek z rulíku zlomocného. Výrobek byl velmi nenápadný, jednalo se o bezbarvou tekutinu, která se snadno přidala do jakéhokoli nápoje či jídla.
Kosmetika, která zabíjí
Tofana výrobek prodávala v kosmetických lahvičkách, vše tak bylo naprosto nenápadné. Kosmetická lahvička na nočním stolku ženy nemohla vzbudit žádné podezření.
Trvalo celých padesát let, než byla Tofanina živnost a „pomoc“ nešťastným ženám odhalena.
Vše se provalilo kvůli jedné ze zákaznic, která chtěla otrávit svého manžela přidáním jedu do polévky. Ta si svůj záměr nakonec rozmyslela a muži radši vše pověděla, aby jídlo nesnědl.
Celou událost se samozřejmě dozvěděly místní úřady a Giulia byla zatčena a vyslýchána.
Při mučení se „kosmetická vražedkyně“ přiznala, že svými jedy zabila přes šest stovek mužů. Byla odsouzena k smrti a v červenci 1659 popravena v Římě.
Autor: Michaela Pauerová
