Chang a Eng Bunkerovi se stali pravděpodobně nejznámějším případem siamských dvojčat v historii lidstva. A to nejen proto, že byli prvními sourozenci podrobně lékařsky zkoumanými.
Jejich život je velmi dobře dokumentárně zmapován. A to od narození v roce 1811 až po smrt obou dvojčat roku 1874. Čím vším si mezitím dvojčata kvůli své výjimečnosti prošla?
Robert Hunter: Muž, který věděl, jak si vydělat
Dvojčata se narodila spojena částí hrudního koše hlavami k sobě. Jejich matka ale dobře věděla, co dělat, a už v brzkém věku je nutila hodně cvičit, a nakonec se jí díky tomu podařilo, že dokázali oba chlapci fungovat.
Během epidemie cholery se thajská vesnice, ve které dvojčata žila, potýkala s velkými finančními problémy. V tu dobu dorazil do země Robert Hunter, Skot, který okamžitě pocítil šanci na výdělek.
Matce dvojčat nabídl, že s nimi pojede na cestu kolem světa, později že jí dvojčata vrátí, a navíc jí zaplatí. Ona souhlasila, později ovšem nedostala ani čtvrtinu slíbené částky a její děti se už nikdy nevrátily domů.
Chang a Eng stárli, vystupovali téměř jako otroci pod Hunterem, který je nakonec prodal dalšímu majiteli Abelu Coffinovi. Tou dobou na nich byly také prováděny výzkumy doktorem Warrenem, který později díky tomu zaznamenal do lékařských materiálů velkou část informací o podobně spojených dvojčatech.
Oba muži byli velmi dobrosrdeční. Některé zdroje vyprávějí o tom, že si například za vystoupení nechali od jednookého muže zaplatit pouze poloviční částku, protože viděl pouze polovinu.
Jiné zase popisují situaci, kdy divákovi bez nohou dokonce zaplatili a darovali mu cigaretu, aby mu vynahradili to, že on nohy nemá, zatímco oni mají čtyři.
Osvobodili se, našli si rodiny. Nakonec zemřeli ve stejný den
Bratři toužili po tom, začít vystupovat na vlastní pěst, nechtěli už pracovat pro někoho, kdo je vystavoval a většinu peněz si nechával pro sebe. Dlouho se jim ale nedařilo se osvobodit.
Až když jednou vyjel Coffin na turné do zahraničí, napsali mu dopis, ve kterém mu sdělili, že si našli agenta, který bude pracovat pro ně. Že chtějí žít na vlastních nohou, aniž by za ně někdo rozhodoval.
Poté vystupovali sami za sebe, stali se tak slavnými, že vydělávali v jednu chvíli přes miliony. Ačkoli byli neustále spolu a bylo to velmi komplikované, oba si našli manželky a dohromady s nimi měli nakonec dvacet jedna dětí.
Bohužel v roce 1870 Chang utrpěl mrtvici a zůstal na jednu polovinu těla paralyzovaný. Po této situaci se dvojčata rozhodla podstoupit oddělení jeden od druhého.
Bohužel k zákroku nedošlo včas a Chang zemřel ve spánku v roce 1874. Jeho bratr ho následoval o několik hodin později. Oba před smrtí věřili, že se dostanou do nebe, protože i když jim život dal do cesty mnohé překážky, zůstali až do poslední chvíle dobrými lidmi.
Autor: Šárka Cvrkalová
