Tomáš (39): Od téhle zkušenosti věřím na hrátky osudu. Nebudete věřit tomu, co se mi stalo

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz osud
Zdroj: Shutterstock

Nejsem ten typ, který by věřil na osud nebo na náhodu. Vždycky jsem nad podobnými historkami jen protáhl obličej a lidem, kteří na to věřili, jsem se v duchu tiše smál. Nikdy by mě nenapadlo, že i já jednoho dne zažiju něco, co nepůjde vysvětlit jinak než jako neuvěřitelné hrátky osudu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Nejhorší na tom je, že o své zkušenosti, která mi přijde naprosto bláznivá, nemůžu nikomu říct. Možná by mi ani nevěřili a je pravda, že kdybych to nezažil na vlastní kůži, také bych to považoval za nesmysl. Ale mně se to vážně stalo.

Neplánoval jsem to

Ale kdo z těch, kteří měli nemanželský poměr, něco takového skutečně plánoval, že? Neznám nikoho, kdo by si řekl, teď si najdu milence nebo milenku, to je prostě hloupost.

Jenže se stalo. Zakoukal jsem se do Kláry, pracuje u nás ve fabrice v kantýně. Slovo dalo slovo, sympatie byly vzájemné, a najednou z toho byl poměr, který jsem udržoval za zády své ženy.

Ani nevím, proč jsem měl tu potřebu hledat jinou ženskou náruč. Možná to bylo právě proto, že manželka na mě v posteli kašlala. Pořád byla unavená, věčně se vymlouvala na bolest hlavy, nechtěla se mnou spát.

Byla zadaná, ale to nebyla překážka

Klára měla přítele, řekla mi to narovinu. Když jsem ale pochopil, že to pro ni není překážka a nadále se chce vídat, přestal jsem to řešit. Já měl své důvody, proč jsem s ní spal, a ona jistě měla svoje, proč podváděla přítele. A do toho jsem se nemotal.

Doufal jsem, že si moje žena ničeho nevšimne. Ale ona byla poslední dobou taková zvláštní, hodně času trávila mimo domov, a když už byla doma, věčně koukala do telefonu. Ta si nemohla ničeho všimnout, ani kdyby chtěla. Vždyť se o mě prakticky nezajímala.

Tomuhle by uvěřil jen málokdo

Nenapadlo mě, že někdy zažiju něco takového. Vždycky tu bylo riziko, že nás někdo odhalí, ale snažili jsme se a dávali si pozor.

Jednou jsem vzal Kláru do hotelu ve vedlejším městě. Měli jsme zamluvený pokoj, ale recepční měla zrovna spoustu práce, tak nás poslala do špatného pokoje. Nemohli jsme se tam dostat, tak jsme lomcovali za kliku. A v tom se dveře otevřely.

Neuvěříte mi, kdo tam stál. Moje žena, mimochodem jen v županu. Byl jsem v šoku a nezmohl se na slovo. I ona mě očividně nečekala. To, co se stalo potom, je jako z nějakého filmu. A věřte, že kdyby mi někdo něco takového vyprávěl, měl bych ho za blázna. Ale mně se to vážně stalo.

Neskutečné hrátky osudu

Moje žena měla milence. To samotné mě zaskočilo, ale leccos by to vysvětlovalo – třeba to, proč se mnou nespí a proč pořád kouká do telefonu. Jenže to nebylo všechno.

Milencem mé ženy byl přítel mé milenky. Chápete to? Tohle prostě nevymyslíte. Stáli jsme tam, my na chodbě, oni dva v hotelovém pokoji, očividně vyrušeni v tom nejlepším. Pro všechny to byl pořádný šok. Kdo by to byl řekl, že se může stát něco takového?

Autor: Natálie Kabourková


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články