Roman (47): Přeběhla mi přes cestu černá kočka. Začaly se dít hrozné věci, které vyděsí i vás

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz nastvany
muz nastvany

Nikdy jsem nebyl pověrčivý, ale po posledních zkušenostech už začínám chápat, proč mě moje babička už jako malého kluka před různými pověrami varovala a kladla mi na srdce, abych je nebral na lehkou váhu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Vracel jsem se domů z práce. Bylo už po desáté večer, ten den jsem měl odpolední. Přes cestu mi přeběhla černá kočka, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Možná jsem ale měl být ostražitější.

Dějí se mi podivné věci

Soustředil jsem se na řízení a viděl, jak mi přes cestu přeběhla kočka. Ještě k tomu černá, takže ve tmě takhle večer ani nebyla pořádně vidět.

Na pověry jsem nikdy nevěřil, ačkoli samozřejmě vím, že černá kočka přes cestu nikdy neznačila nic dobrého. Jenže i tentokrát jsem to pustil z hlavy.

Když jsem přijížděl domů, chtěl jsem si otevřít garážová vrata, ale ta nereagovala. Byl jsem tedy nucen vystoupit z auta a jít se podívat, co se s dveřmi stalo.

Když jsem kráčel ke garáži, špatně jsem došlápl a bolestivě jsem zaskučel – křuplo mi v kotníku. Dveře se mi podařilo otevřít a najížděl jsem autem dovnitř. Dělal jsem to už mnohokrát, ale toho dne jsem si poprvé odřel zrcátko. To se mi ještě nikdy nestalo.

Manželka se mi vysmála

Následující den jsem zaspal. To se mi stalo naposledy v době, kdy jsem chodil do školy. Budíky si vždy nařizuji alespoň tři, ale toho rána jsem neslyšel ani jeden.

O pár dní později jsem měl opět smůlu, když jsem na křižovatce odbočoval doleva a jiný řidič do mě naboural. Byla to jeho vina, chtěl projet křižovatku na červenou a nestihl to. Jenže to odnesl bok mého auta.

Svěřil jsem se manželce, že za to může ta kočka, která mi přeběhla jednoho večera přes cestu. Vysmála se mi, a dokonce mě nazvala bláznem.

Určitě se nepletu, je za tím ta kočka!

Byla náhoda, že v práci dali výpověď zrovna mně, když se propouštělo? Byl jsem tam služebně jeden z nejstarších, měl jsem nejvíce zkušeností, a stejně jsem letěl.

Už věřím tomu, že za to může ta kočka. Chce mě potrestat, že jsem pověry nebral vážně. Manželka mi nevěří a tvrdí, že je to všechno prostě jen hloupá náhoda.

Já si ale nemyslím, že je to náhoda. Posledně jsem v obchodě shodil tři drahé plechovky s barvou, když jsem do regálu omylem vrazil nákupním vozíkem. Nechali mě to zaplatit, nebylo to levné!

Zatracená kočka! Jsem si jistý, že je to její vina, a byl bych rád, kdyby se mi tyhle nehody a náhody už přestaly dít. Vždyť já už na ty pověry začínám věřit!

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články