Roman (31): Chování mojí tchyně je šílené. To, co provedla naposledy, by namíchlo i vás

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz
Zdroj: Shutterstock

Vždycky jsem si říkal, že nechci, aby se mi někdo pletl do výchovy mých dětí. Jaká bude jednou realita, mě nenapadlo. Mám pocit, že nic není podle toho, jak chci já.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Hodně jsem toho o výchově nastudoval

Byl bych rád a šťastný, kdyby z našeho syna vyrostl dobrý člověk. Už když byla moje manželka těhotná, hodně jsem o výchově dětí četl a chtěl jsem být také dobrým, ale zásadovým otcem od prvních chvil, kdy přijde náš syn na tento svět.

S Luckou jsme se tehdy shodli na tom, že chceme být perfektními rodiči. Je jasné, že podle to, v jakém prostředí a společnosti se člověk v prvních letech života nachází, mu určuje směr pro celý další život.

Všechno se nám dařilo a Jiřík byl součástí milující rodiny. Když jsme měli s Luckou nějaký problém, nikdy jsme ho neřešili před ním. Nerozkazovali jsme mu, spíš naslouchali a vysvětlovali.

Babička nám všechno kazí

Zlom přišel ve chvíli, kdy moje žena nastoupila do nové práce a začala být také hodně časově vytížená. Teď jsou zkrátka dny, kdy Jiříka musí ze školky vyzvedávat babička a často u ní také přespává.

Všiml jsem si, že Jirka na nás začal reagovat poněkud podrážděně a začal se taky hodně vztekat. Takové odmlouvání jsme do té doby u něj neviděli. Bylo jasné, že na něj moje tchyně nemá dobrý vliv.

Při návštěvách u ní jsem si všiml, že mu podstrojuje a on od ní má všechno, co si zamane. Problém pak nastává ve chvílích, kdy nedostane to, co chce. Ona mu vlastně dělá otroka a náš syn se pak snaží aplikovat svoje chování i na nás.

Asi to bude chtít pevnou ruku

Když jsem si o tom jednou s tchyní promluvil, řekla mi, že všechno moc řeším, že je to malé dítě a potřebuje dostat všechno, co chce. Můj názor je ale ten, že ho rozmazlila a teď, aby se vyhnula konfliktům, odmlouvání, křiku a záchvatům dětského vzteku, mu raději dá všechno, co chce, aby byl spokojený.

My se pokaždé se ženou snažíme o nápravu chování našeho syna, ale naslouchání a vysvětlování se už míjí účinkem. Chápu, že výchova není věda, ale pomalu se rozplývá můj sen o tom, aby byl můj syn dobře vychovaný.

Autor: René Podhrázský

Související články