Monika (54): Chtěla jsem dát manželovi lekci, pak se to zvrtlo. Radím vám, nedělejte podobnou chybu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena lekce
Zdroj: Shutterstock

Už jsem toho měla dost. Na zemi se neustále povalovalo špinavé oblečení. Hrníček od kafe nikdy neodnesl do myčky, naopak ho nechal stát na stole. Zubní pastu zásadně nezavíral, kartáček nechával povalovat na umyvadle. Můj manžel byl ukázkový lenoch a mně došla trpělivost.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Když jsem si svého muže před lety brala, nenapadlo mě, že mu jednoho dne budu dělat služku. Přesně tím jsem se ale stala. Nikdy po sobě nic neuklidil. Všechno nechával povalovat různě po bytě a spoléhal na to, že to uklidím. A já to celé ty roky bez řečí dělala.

Mám doma takového lenocha jen já?

„Leoš posledně vstal dříve a udělal mi snídani do postele,“ chlubila se kamarádka Lenka, která se u mě zastavila na kafe a kus mého vyhlášeného rebarborového koláče. „A představ si, že pak dokonce umyl nádobí. Je to zlatíčko,“ rozplývala se.

Přála jsem jí to. V duchu jsem ale marně vzpomínala, jestli jsem někdy ze strany svého manžela Luďka zažila něco podobného. Dospěla jsem k závěru, že se nic takového nestalo.

Nebylo to poprvé, co jsem z úst kamarádky nebo kolegyně slýchávala, jak jejich manželé doma čas od času pomáhají. Nutilo mě to k otázce, jestli mám doma takového lenocha jen já.

Nejsem tvoje služka

Najednou jsem svého manžela začala vidět jinýma očima. Za ty roky společného života si ze mě vychoval služku. A já se, hloupá a naivní, nechala.

Rozzlobilo mě to. Proč mohou jiní muži svým ženám pomáhat a ten můj žije v přesvědčení, že všechno udělám za něho? To se muselo změnit.

Chtěla jsem manželovi uštědřit lekci

Rozhodla jsem se k radikálnímu kroku. Luděk byl zvyklý, že se všechno doma udělá, aniž by hnul prstem. Prádlo se vypere, vyžehlí a poskládá do skříně. Nádobí se umyje. Oběd se nejen sám uvaří, ale také se sám nabere a přemístí na stůl.

Chtěla jsem mu udělit lekci a v rámci té jsem mu přestala posluhovat. Když někde nechal válet špinavé oblečení, nesebrala jsem ho jako vždycky, ale nechala ho tam ležet. O víkendu jsem mu nevyprala modráky do práce, takže si v pondělí musel vzít špinavé.

Nechystala jsem mu jídlo, nevařila kafe. Když se oholil, nechala jsem vousy v umyvadle, jak je tam zanechal. Bylo mi to proti srsti, ale doufala jsem, že to manžela donutí otevřít oči.

Šeredně jsem se spletla. Ať už jsem si představovala cokoli, výsledek dopadl úplně jinak. Měla to být lekce pro manžela, ale nakonec jsem to já, kdo trpí.

Nedělejte podobnou chybu

Je to čtrnáct dní, co si manžel sbalil kufry a odešel ode mě. Prý jsem se změnila, hrozně jsem zlenivěla a stala se ze mě špindíra, vedle které nechce žít.

Stále tomu nemohu uvěřit. Necelý měsíc jsem nelítala okolo svého muže, neposluhovala jsem mu, neuklízela po něm a on mě za těch pár dní opustil. Navzdory několika letům, kdy jsem o něho pečovala.

Tak tu sedím sama, jsem nešťastná a nevím, co mám dělat. Manžela miluji, i když je to lenoch. Mám ho odprosit, aby se vrátil? Nebo si mám udržet svoji hrdost?

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články