Miroslav (43): Soused mi vynadal za nevhodné chování. Já pouze pomohl jeho ženě s nákupem

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz 43
muz 43

Občas chce člověk udělat dobrý skutek a vymstí se mu to. Miroslav se vždy snažil pomáhat starším, být gentleman k ženám a chovat se jako vzor pro svého syna. Jenže jeho soused si jednu takovou pomoc vyložil úplně jinak.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

„Bydlím s manželkou a dvanáctiletým synem v panelovém domě. Se sousedy jsme vždy dobře vycházeli. Jenže od jistého dne se situace tak trochu změnila a je mezi námi dusno. Soused má totiž pocit, že mu snad chodím za manželkou,“ popisuje čtenář.

Vracel jsem se k večeru domů, viděl jsem, že sousedka nese těžké tašky

„Bylo asi půl osmé večer, vracel jsem se z práce po přesčasu. Na schodech jsem potkal sousedku, která nesla dvě tašky s nákupem. Jelikož nemáme v domě výtah, rozhodl jsem se jí pomoci,“ uvádí Miroslav situaci.

„Donesl jsem jí tašky až ke dveřím bytu a zastavili jsme se ještě, abychom dopovídali rozmluvené téma. V tu chvíli ale otevřel soused dveře a poměrně agresivním tónem mi naznačil, že už bych možná mohl jít.

Myslel jsem, že nemá dobrou náladu, proto jsem popřál hezký večer a odešel. Druhý den jsem se ale potkal se sousedkou na chodbě a ona mi se smíchem oznámila, že podle manžela jsem se jí dvořil. Přišlo mi to komické, dokud následující odpoledne její muž nezaklepal u nás na dveře.“

Soused Miroslavovi oznámil, že by měl jeho ženu nechat být a už vůbec by se s ní neměl potulovat po večerech po domě.

„Říkal jsem mu, že jsem ji jen náhodou potkal a jako slušný člověk pomohl, ale on se tomu jen ušklíbl a odpověděl, že příště bych ji raději potkávat neměl.“

Nad jeho žárlivostí kroutíme hlavou. Raději se jim se ženou vyhýbáme

Když se žena vrátila z práce, Miroslav jí popsal celou situaci. „Společně jsme se zasmáli tomu, jak žárlivý může člověk být. Jen jsem chtěl pomoci ženě s nákupem, místo toho se ze mě hned stal sukničkář,“ říká čtenář.

Od toho dne se sousedům snaží Miroslav i jeho žena vyhýbat. Jenomže to jde dost obtížně, když se denně potkávají na chodbě. „Vždycky jen slušně pozdravím a snažím se dělat, že jsem si jich ani příliš nevšímal,“ říká.

„Ale vždycky se usmívám, když vidím, jak v mojí přítomnosti soused najednou chytne svou ženu za ruku nebo ji obejme. Jako by mi snad chtěl říci, že je jen a jen jeho a já se mám držet stranou.“

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články