Mirek pracoval dlouhou dobu jako řemeslník. Se stavební firmou, která ho zaměstnávala, jezdíval na zakázky dokonce i do zahraničí. Na Slovensku tehdy poznal Mariku, se kterou si začal psát a telefonovat. Zamiloval se do ní a s postupem času se rozhodl, že skončí s prací, usadí se v malém rodinném domku na vesnici a s Marikou se sestěhuje.
„Zamiloval jsem se do ní. Volali jsme si každý večer, psali jsme si přes dva roky. Jenomže já neustále někam jezdil a měl jsem mnoho práce. Když jsem se rozhodl, že s ní chci zůstat, musel jsem kompletně změnit životní styl,“ vypráví Mirek.
Přestěhovala se ke mně. Já si našel klidnější práci. Myslel jsem, že je to žena mých snů
Marika bydlela u rodičů. Prý se o ně starala, protože už byli starší a neporadili si se vším sami. „Přestěhovala se ke mně a tvrdila mi, že rodiče to bez ní zvládnou. Bylo mi divné, že tak najednou, ale říkal jsem si, že jsem pro ni asi opravdu důležitý,“ svěřuje se Mirek. „Našel jsem pro nás malý rodinný domek na vesnici. Řemeslníka sousedé ocenili a o zakázky jsem neměl nouzi.“
Mirek se rozhodl dát Marice nějaký čas, než si najde práci. „Děti jsme ani jeden nechtěli. Myslel jsem, že spolu budeme žít, stárnout, chodit do práce, užívat si života. To bylo před třemi lety. Jenomže po půl roce společného soužití jsem zjistil, že Marika pro mě byla ženou snů pouze po telefonu.“
Neuměla ani pořádně složit tričko. Připálit dokázala i čaj
Nejen, že si Marika ani po půlroce soužití s Mirkem nenašla žádnou práci. Ukázalo se, že je pro život na vesnici úplně nepoužitelná. „Kolem domu neudělala vůbec nic. Neustále se vymlouvala, že se jí žádná z nabídek práce nelíbí,“ říká čtenář. „Prát jsem musel já, protože u nich prý to vždy dělala matka a ona neuměla nastavit správný program. Pochopil jsem, že s rodiči bydlela, aby se oni starali o ni, ne naopak.“
Bylo to ale mnohem horší. Marika nedokázala ani složit tričko. „Všechno jsme měli hrozně zmuchlané a naházené ve skříni. Žehlit odmítala. Čaj jsem si ráno vařil sám, protože ona obvykle buď nechala vodu z hrnce přetéct na plotnu, nebo připálila plastovou konvici ke sporáku.“
Ukončil jsem náš vztah a vrátil se ke starému životu
Mirkovi brzy došla trpělivost. „Řekl jsem jí, aby se sbalila a odjela zpět za rodiči. Ať se o ni postarají oni, já to dělat nebudu, když si nedokáže najít práci a doma stojí za nic.“ Marika se prý snažila mu ještě nějaký čas volat a psát, po měsíci to ale vzdala. Mirek se vrátil ke své staré práci.
„Ve firmě mě uvítali s otevřenou náručí. Sice teď bydlím jinde a mám občas i nějakou tu zakázku na vesnici, stále ale jezdím se svými starými kolegy po zakázkách v zahraničí. Ženskou si zatím nehledám.“
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
