Milada (55): Přítel se dozvěděl o mé nechvalné přezdívce. Jeho reakce mě zničila

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena prezdivka
Zdroj: Shutterstock

V životě se mi lepí smůla na paty. Především pokud jde o výběr partnerů. Tam jsem nikdy neměla štěstí, ačkoli jsem si na začátku každého vztahu myslela, že právě s tímhle mužským to bude až do konce života. Inu, částečně se mi to splnilo…

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Když při obřadu slibujete, že s druhým budete, dokud vás smrt nerozdělí, rozhodně si nepředstavujete, že přesně takhle to bude. Až vám povím svůj životní příběh, budete mě litovat.

Byla jsem vdaná. Třikrát

Už třikrát jsem kráčela k oltáři, i když je pravda, že při druhé a třetí svatbě už to nebylo tak velkolepé, jako když jsem se vdávala poprvé.

Všechna tři manželství bohužel skončila. Důvodem nebyla nevěra nebo fakt, že bych si s manželem přestala rozumět. Stálo za tím něco úplně jiného.

Jsem prokletá?

Když zemřel můj první manžel, kterého mi vzala rakovina slinivky, doufala jsem, že to byla první a poslední nešťastná zkušenost, kterou mi osud nadělil.

Netušila jsem v té době, že budu za několik let řešit to samé. Podruhé jsem se vdávala čtyři roky od první svatby a manželství vydrželo přesně šest let. Potom druhý manžel zemřel, tentokrát při autonehodě, kterou nezavinil.

Když jsem pochovala i třetího manžela, o jehož tragické smrti se nechci rozepisovat, protože mě stále děsí ve snech pohled na něj, když jsem ho našla, přemýšlela jsem, jestli nejsem prokletá. Vypadá to tak.

Vysloužila jsem si nechvalnou přezdívku

Nejen v rodině, ale i mezi známými jsem si kvůli svému životnímu osudu vysloužila přezdívku, na kterou nejsem ani trochu pyšná. Nemám ráda, když mi tak říkají. I když to tomu nahrává.

Říkají mi Černá vdova. Ujalo se to už po smrti druhého manžela. Moji blízcí to sice myslí z legrace, ale těžko mohou vědět, jak se cítím, když o mně takto mluví.

Reakce přítele mě zničila

Před nedávnem jsem zkusila dát lásce další šanci. Našla jsem si přítele a vypadalo to nadějně. Byli jsme spolu čtyři měsíce a měli jsme se opravdu rádi.

Na narozeninové oslavě mého bratra se něco vypilo a to víte, alkohol rozvazuje jazyk. Toho večera se můj přítel dozvěděl o mé přezdívce. A jeho reakce pro mě byla rána.

Ještě toho večera se mi přede všemi vysmál a ponížil mě odporným způsobem. Křičel na mě, že nebude riskovat svůj život po boku ženské, která dostala tři chlapy pod hlínu. Cítila jsem se hrozně a s pláčem utekla.

Od té doby nikoho nemám. Moje minulost ke mně patří, ale táhne mě ke dnu. Po poslední zkušenosti nevím, jestli ještě někdy dám nějakému muži šanci.

Autor: Natálie Kabourková


Související články