Manželka nenesla zrovna dobře, když se naše děti postupně odstěhovaly. Nejdříve se na vlastní nohy postavil nejstarší syn, následovala ho prostřední dcera, a nakonec nám doma zbyl pouze benjamínek, nejmladší syn Pavel. Jenže i ten dospěl a jednoho dne se odstěhoval do vlastního.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Moje žena z toho byla špatná. Pro rodinu by se rozkrájela a udělala by pro naše děti první poslední. Já se smířil s faktem, že jsou děti dospělé a chtějí žít svůj život po svém. Manželka se s tím ale smířit nedokázala.
Byla jako tělo bez duše
Krátce poté, co se z rodinného domu odstěhoval i nejmladší syn, se žena snažila všemožně zabavit. Vymýšlela aktivity, kterými by trávila volné chvíle. Jakou dobu se jí to dařilo, a dokonce to vypadalo, že situaci konečně přijme.
U ničeho ale příliš dlouho nevydržela. Na začátku se pro něco nadchla, ale netrvalo to dlouho a už opět chodila po domě jako tělo bez duše. Nevěděl jsem, co si s ní počít, a byl jsem z toho nešťastný.
Děti přišly s nápadem, jak maminku povzbudit
Situaci jsem opakovaně konzultoval s našimi dětmi. Viděl jsem, že mají právo na svůj život, ale velmi mě trápilo, jak je na tom manželka. Naštěstí to děti vzaly vážně a vymýšlely způsoby, jak maminku povzbudit.
Poté přece jen přišly s nápadem, ze kterého jsem zpočátku nebyl vůbec nadšený. Byl to návrh prostřední dcery, která byla přesvědčena, že to maminčin problém vyřeší. Já se k tomu od začátku stavěl skepticky.
Doma nás bylo zase o jednoho více
Když se u nás dcera objevila s pejskem, definitivně mi došlo, že svůj nápad dotáhla do konce. Byla přesvědčená, že když manželce pořídíme psa, bude se mít zase o koho starat a nebude se tolik trápit tím, že všechny děti vylétly z hnízda.
Vybrala pejska z útulku, protože odjakživa byla taková, že se snažila každému pomoci. Pejsek to byl pěkný, určitě si zasloužil hromadu lásky, kterou mu byla moje žena schopná dát. Velmi mě potěšila její reakce, pro pejska se okamžitě nadchla.
Konečně to vypadalo, že se přestala trápit
Doma nás bylo zase o jednoho více a já, ačkoliv jsem k tomu byl zpočátku nedůvěřivý, jsem byl nakonec rád, že dcera s tímhle řešením přišla. Konečně to vypadalo, že se moje žena přestala trápit kvůli dětem. Zase se totiž měla o koho starat a se psem, kterého pojmenovala Ben, trávila opravdu hodně času.
Co čert nechtěl, Ben onemocněl a zanedlouho poté zemřel. Byla to obrovská rána, i já si toho chlupáče zamiloval. Kdo to ale nesl opravdu špatně, byla opět moje žena. Ze ztráty milovaného kamaráda se opět dostala na psychické dno.
Děti to určitě myslely dobře a dcera měla dobrý nápad. Ve finále ale celou situaci jen zhoršila, protože po odchodu Bena je žena ještě smutnější, než byla předtím. Trápí mě sledovat, jak je nešťastná, ale bohužel nevím, jak ji rozveselit.
Autor: Natálie Kabourková
