Marie (52): To, čeho jsem se nejvíc bála, se potvrdilo. Co byste na mém místě dělali vy?

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena lekarska zprava
Zdroj: Shutterstock

Marie si vždycky přála se svým manželem syna. Když jí bylo 37, porodila zdravé dítě. Po dlouhých letech snahy najednou přišel vytoužený dar, ale s ním i obava. Marie totiž dlouhé roky netušila, kdo je otcem dítěte.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Do synových patnácti let jsem netušila, zda je jeho otcem můj muž, nebo chlap, se kterým jsem tehdy v opilosti strávila noc. Samozřejmě jsem mohla udělat testy, ale můj muž o mém úletu nevěděl a já jsem si ani nepamatovala jméno toho, s nímž jsem se tehdy vyspala,“ přiznává Marie.

Čtenářka dodává, že to poslední, co chtěla, bylo vědět pravdu. Rozhodla se zkrátka vytoužené dítě brát jako dar a svého muže považovat za otce. Jenomže jednoho dne přišel velký zvrat.

Při úklidu jsem našla jeho lékařskou zprávu

„Uklízela jsem po letech opravdu důkladně. Procházela jsem dokumenty a veškeré papíry na stolech i ve stolech. A tak jsem narazila na lékařskou zprávu, ve které se psalo, že je můj muž neplodný.

Neměla jsem ani tušení, že si tehdy, když jsme se tak moc o dítě snažili, nechával test udělat. Dává to ale smysl, protože jsme synka chtěli opravdu dlouho a stále se nám nedařilo,“ vysvětluje Marie.

Když objevila lékařskou zprávu, nejprve na ni šly mrákoty, protože jí došlo, že syn, kterého patnáct let vychovávají, je skutečně výsledkem jedné náhodně strávené noci. Pak ale přišly další úvahy.

„Syna miluji, miluje ho i můj muž. Je skvělým otcem, a to nehledě na to, že biologicky je to někdo jiný. Pravda je, že ačkoli se dítě narodilo v podstatě z úletu, na naší lásce k němu to nic nemění,“ dodává.

Celou dobu o tom věděl?

Co Marii ale trápí v současné době víc, je fakt, že její manžel nejspíš celou dobu ví, že syn není jeho. V jeho lékařské zprávě totiž stojí jasně, že děti mít nemůže. Jenomže je to skutečně pravda?

„Z mnoha vyprávění vím, že i ti, kterým lékaři stokrát řekli, že to nepůjde, nakonec rodinu založili. Mohl to být případ i mého manžela. A ačkoli já tomu moc velké naděje nedávám, on si možná může myslet, že se stal zázrak.

Pokud je ale jen trochu chytrý, nejspíš mu už došlo, co se tehdy stalo, když jsem přišla domů s kocovinou až pomalu v poledne druhého dne a nechtěla jsem mu říci, kde a s kým jsem se opila,“ dodává.

Pokud Mariin muž zná skutečnou pravdu, nikdy to na sobě nedal ani trochu znát. K synovi se chová jako skvělý otec a ani k ní samotné nikdy nepřistupoval jinak než kdy dřív.

„Nevím, jestli bych s ním měla o celé situaci mluvit. Zda mu o zprávě, co jsem našla, říci, probrat s ním tu noc tehdy, vysvětlit mu, že na ničem z toho nezáleží, protože miluji jeho i syna.

Nebo zda bych měla raději mlčet, vážit si toho, jak skvělého manžela mám, nekazit rodinnou idylku a své svědomí nechat, aby mě nějaký čas užíralo, než se zase vzpamatuje. Co byste na mém místě dělali vy?“

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články