Linda (28): Myslela jsem, že jsem v posteli sama. Po odkrytí deky jsem vyskočila až ke stropu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
divici se zena
Zdroj: 123RF.COM

Linda se od určitého dne budí v noci poměrně pravidelně, rozsvěcí lampičku a odkrývá deku, aby se přesvědčila, že ji zase nečeká nějaké nepříjemné překvapení. To ráno si bude totiž pamatovat ještě hodně dlouho. Ráno, kdy odkryla deku a zjistila, že v posteli není sama.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Spala jsem tehdy u svého přítele. On brzy ráno musel odejít do práce. Sice mě probudil, když odcházel asi kolem šesté, ale uklidnil mě, že můžu spát a domů pak odejít, kdykoli se mi bude chtít. Netušila jsem, že to je naposledy, co u něho spím,“ píše čtenářka.

„I když vím, že doma mi takové nebezpečí nehrozí, mívám noční můry a poměrně pravidelně se budím. Kvůli jednomu hloupému ránu se už pravděpodobně nikdy pořádně nevyspím,“ dodává.

Utekl mu z terária

Lindin přítel Mirek chová hady. A ačkoli se jich Linda neštítí, některé si dokonce i mnohokrát pohladila, když je s nimi sama, má z nich strach. Uštknutí některých z nich je jedovaté, jak ji sám Mirek poučil.

„Když jsem se to ráno vzbudila. Ležela jsem ještě asi deset minut a užívala si toho, že jsem sama, nemusím do práce a ležím v pohodlné posteli. Pak jsem se posadila a odhodila deku. A zastavil se mi dech.

Vedle mě na posteli ležel had. Nemám tušení, co to bylo zač. Možná nějaký druh užovky. Přítel mě později ujistil, že zrovna jed tohohle hada by mě nezabil, i když vážné zdravotní problémy by mi způsobil. V tu chvíli jsem ale myslela jenom na to, že kdyby mě uštkl, bylo by po mně.“

Linda vystřelila z postele prý doslova jako kulový blesk. Okamžitě volala Mirkovi a popsala mu, co se stalo. A on po ní chtěl, aby hada chytila a vrátila ho do terária. „Řekla jsem mu, aby na to zapomněl.

Had sice ležel nehnutě na posteli, ale můj strach se nedal popsat. A tak jsem nakonec souhlasila jen s tím, že budu hada z bezpečné vzdálenosti pozorovat, kdyby se hnul, než Mirek dorazí.“

Podle čtenářky se naštěstí had z postele nepohnul, a odchyt tak byl snadný a rychlý. Ona ale od toho dne do Mirkova bytu nevkročila a kdykoli se s ním vidí, je to buď u ní doma, nebo venku.

Nevím, jak to chce řešit do budoucna

Od té události trpí Linda nočními můrami. V noci se budí úplně propocená, vyskakuje z postele a rozsvěcí v pokoji světla, aby se přesvědčila, že je v posteli opravdu sama. Má strach a nedokáže se pořádně vyspat.

„S Mirkem máme skvělý vztah a přemýšleli jsme už několikrát o sestěhování. Problém ale je v tom, že on se nechce zbavit svého chovatelského koníčku a já zase nezvládnu být v jednom bytě s hady,“ popisuje.

„Nemám proto tušení, jak to do budoucna vymyslíme. Jsem z toho poměrně nešťastná. Nechci Mirkovi zakazovat jeho zájmy, ale na druhou stranu je mi líto, že pro něj nejsem dostatečně dobrá na to, aby se hadů zbavil.“

Linda doufá, že časem se třeba její fobie zmírní a bude na zážitek vzpomínat se smíchem. V současné chvíli jí ale přeběhne mráz po zádech, kdykoli si na to ráno jen vzpomene.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články