Vždycky jsem měl svoji matku rád, i když poslední dobou se její povaha začínala dost měnit. Na svůj věk byla velmi udržovaná, kultivovaná a vždy jsem se domníval, že v hlavě to má v naprostém pořádku. Opak byl pravdou.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Sladká nevědomost
Bylo mi čerstvých třiačtyřicet, v hlavě jsem měl všechno srovnané, dobrou práci, která mě naplňovala, koníčky, díky kterým jsem si dokázal vyčistit hlavu, vlastní byt tak akorát velký pro single muže. Ve vztazích jsem se zklamal, ale smířil jsem se s tím a můj život byl spokojený. Nic mi nechybělo.
To, že je moje matka názoru úplně opačného, jsem netušil. Již delší dobu se mi snažila ve svém okolí i v práci sehnat potencionální nevěstu. Pak objevila internetovou seznamku.
Účel světí prostředky
Při jedné návštěvě jsem si připadal jako u výslechu. Co přesně rád děláš, které knížky rád čteš, kam bys chtěl jet na dovolenou snů…
Takový zájem mi byl krajně podezřelý, ale přikládal jsem to faktu, že jsme si s mámou už dlouho nepovídali. Když jsem za sebou zabouchl dveře máminy garsonky, určitě už stahovala z facebooku moji profilovku a dokončovala můj profil na seznamce.
Sportovně založený lékař hledá solidní bezdětnou partnerku
Každé úterý chodím do knihovny, pokud nemám službu na interně. Knihy od Julese Verna jsem četl nepřetržitě už od doby, co jsem se naučil číst.
S hromádkou knih jsem se posadil ke stolečku a za malou chvíli naproti mně usedla jakási dáma. V rukách svírala Dvacet tisíc mil pod mořem a velmi nenápadně si mě prohlížela.
Její vzhled mě nezaujal, výběr literatury už víc. Ačkoliv jsem nebyl po dvou směnách úplně nejčerstvější, mozek mi ještě trochu pracoval.
Dlouze jsem se na ni zadíval, dokud mi pohled neopětovala, a položil jsem jí nevinnou otázku: „Kterou kapitolu máte nejraději, slečno?“
Zákeřný a nevypočitatelný
Podívala se na mě poněkud překvapeně, když jsem se zeptal: „Odkud se znáte s mojí matkou?“ Párkrát polkla, bouchla knihou o stůl a vyrazila ke dveřím.
„Nejdřív mi vypisuje, jak se mu líbím, jak jsem tajemná, krásná, a potom na mě takhle vyjede!“
Popravdě mě to ani moc nepřekvapilo, ale byl jsem pěkně vytočený. Vrátil jsem knihy do police a vyšel z knihovny, když v tom mi cinkla v kapse SMS:
„Nezapomeň, že každý čtvrtek máš spinning, tak ať jsi tam včas. Máma.“
Autor: René Podhrázský
