S bývalým přítelem jsme se rozešli krátce před tím, než jsem zjistila, že s ním čekám dítě. Náš vztah nebyl zrovna ideální a byla jsem to já, kdo ho ukončil. Proto jsem taky byla rozhodnutá, že mu o dítěti neřeknu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Situace se změnila asi v sedmém měsíci těhotenství. Nevím, jestli u mě zafungovaly hormony, nebo co se ve mně zlomilo. Najednou jsem měla špatný pocit z toho, že před bývalým partnerem tajím, že s ním čekám dítě. Nakonec jsem se rozhodla, že mu to přece jen řeknu.
Brala jsem to jen jako informační povinnost
Ačkoli jsem zpočátku byla proti tomu, aby se můj bývalý přítel dozvěděl, že bude otcem, nakonec jsem si to z nějakého důvodu rozmyslela. Dávám to za vinu hormonům a celkovému rozpoložení, svoji roli možná sehrála i moje maminka, která byla od začátku proti tomu, abych o těhotenství mlčela.
Nakonec jsem to bývalému příteli řekla. Napsala jsem mu zprávu na sociální síti a z mé strany to byla pouze informační povinnost. Také jsem mu dala jasně najevo, že od něho nic neočekávám, nic od něho nechci, zkrátka že mi jen přijde fér, aby to věděl.
Až do porodu nejevil kdovíjaký zájem
Bývalý partner přijal skutečnost, že se za pár měsíců stane otcem, docela v pohodě. Ujistil se, že po něm nechci žádné peníze, čímž se dokonale projevila jeho povaha, která byla zároveň důvodem, proč jsme se rozešli. Zopakovala jsem, že po něm opravdu nic nechci, a brala to jako uzavřenou věc.
Po zbytek těhotenství se nijak zvlášť nezajímal. Několikrát mi napsal, jak se mi vede a jak se daří miminku. To byl ale z jeho strany veškerý zájem, o nic více se nezajímal a nic víc vědět nechtěl. Mně to bylo jedno, vůbec mi nevadilo, že se o dítě nezajímá. Naopak mi to vyhovovalo.
Překvapil mě v porodnici
Po porodu jsem mu ze slušnosti napsala zprávu, že se malý narodil, kolik vážil a měřil a že jsme oba dva v pořádku. Hodně mě překvapilo, když se v porodnici ukázal s malým plyšákem. Nečekala jsem, že by se na dítě přišel podívat.
V té chvíli jsem si myslela, že to možná nebude až tak špatný člověk. Tímto gestem mě mile překvapil. Nic to ale neměnilo na tom, že jsem nechtěla, aby byl zapsaný v rodném listě nebo aby na dítě přispíval. Byla jsem odhodlaná, že zvládnu všechno sama.
Tímhle mě vystrašil
Po porodu se několikrát stalo, že mi bývalý přítel napsal, aby se zeptal na miminko. Dvakrát šel společně s námi na procházku. Mezi námi to stále bylo uzavřené, měla jsem pocit, že to dělá spíše ze slušnosti. Ani ve snu mě nenapadlo, že by jednou mohl udělat něco, čím mě naprosto vyděsí.
Jednou jsem od něj dostala zprávu, že chce být zapsaný v rodném listě. Odpověděla jsem mu, že bych to zatím nechala otevřené, že na to nemusíme spěchat. Tahle odpověď se mu asi nelíbila, protože mi začal vyhrožovat soudem. Psal mi, že mi dítě sebere. Že mě udá, že jsem mu o tom neřekla. Že mu bráním v kontaktu s jeho dítětem.
Jeho chování jsem se velmi lekla a začala litovat, že jsem mu vůbec něco říkala. Od té chvíle, co mi napsal tyhle zprávy, nemám klidné spaní. Neměla jsem mu vůbec říkat, že dítě je jeho.
Autor: Natálie Kabourková
