Původně jsem si myslel, že mi to změní život. A v první chvíli to tak i vypadalo. Byl jsem spokojený, i moje žena byla ráda. Jenže to netrvalo dlouho a situace se začala šeredně měnit. A se mnou to začalo jít z kopce.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Když jsem na tu nabídku kývl, představoval jsem si, co všechno se v mém životě změní. Věděl jsem, že manželka bude nadšená, a byl jsem na sebe pyšný. V té chvíli jsem nedohlédl tak daleko, abych si uvědomil, že to byla chyba.
Ta nabídka přišla za pět minut dvanáct
Nabídka povýšení se objevila zrovna v okamžiku, kdy jsem ji nejvíce potřeboval. Finančně jsme na tom totiž nebyli nejlépe.
Manželka byla doma na 60 % platu a kvůli koronaviru to u ní v zaměstnání vypadalo na propouštění. I můj příjem byl menší než dřív.
Nežili jsme sice takzvaně z ruky do úst, ale i tak bylo znát, že nám peníze dochází, a především, že nám budou z dlouhodobého hlediska hodně chybět.
Když mi nadřízený nabídl povýšení, skočil jsem po něm bez váhání. Mluvil o vyšším finančním ohodnocení, což byla v ten moment jediná věc, která mě zajímala.
Žena měla radost. Těšil jsem se, jak mi to změní život
Když jsem ženě oznamoval, že jsem byl povýšen a že to pro nás znamená více peněz, radostí plakala. Byl jsem na sebe pyšný.
Těšil jsem se, jak mi to změní život. Samozřejmě k lepšímu. Zpočátku to tak i vypadalo, jenže pak se to začalo měnit.
Málo času, žádní přátelé
Povýšení sice znamenalo, že jsem si polepšil, pokud jde o peníze. To bylo na tom ale jediné pozitivní. Najednou jsem totiž měl stále méně a méně času.
Žena byla naštvaná, že se domů chodím v podstatě jen vyspat. Kvůli práci jsem promeškal i narozeninovou oslavu našich dvojčat.
Další negativní dopad to mělo na moje kamarády – kolegy. Dokud jsem pracoval s nimi, dobře jsme si rozuměli. Najednou se ke mně začali otáčet zády.
Z vrcholu na samotné dno
V jedné chvíli jsem měl všechno. Dobře placenou práci, milující ženu a kamarády, na které jsem se mohl spolehnout.
Pak přišel zlom. Moje žena přestala mít trpělivost, že pořád nejsem doma, a jednoho dne, když jsem se vrátil z přesčasu, už tam nebyla. Ani její věci.
Byl jsem z toho nešťastný a propadl alkoholu. Kvůli němu jsem začal být v práci nepozorný a vedení si toho všimlo. Nejenže mě sesadili, ale poté, co jsem přišel do práce pod vlivem, mě dokonce vyhodili.
Byl jsem na vrcholu a měl všechno. Nyní jsem na dně a nemám nic. Nemám práci, manželku ani kamarády. I vztah s dětmi citelně ochladl. Život mi to tedy změnilo, ale jinak, než jsem si představoval.
Autor: Nikol Kolomazníková
