Jiřina (60): Manžela na stará kolena popadl fantas. Vymyslel si na nás neuvěřitelnou věc

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena manzel fantas
Zdroj: Shutterstock

Z chování svého manžela je paní Jiřina na pokraji nervového zhroucení. Před několika týdny ho totiž dle jejích slov popadl fantas a začal vymýšlet naprosto šílené věci. Nejhorší na tom všem je, že do oněch bláznivých nápadů nutí také svoji ženu. Jiřina si na to všechno už připadá stará a ze svého muže je nešťastná.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Rozhodla se nám napsat, aby si alespoň trochu ulevila. Z počínání svého muže Františka už je vyčerpaná a neví si s ním rady.

Začalo to na jaře

Už na konci zimy, když se poprvé začalo ozývat jaro, přišel Jiřinin manžel František poprvé s nápadem, že by mohli vyrazit do přírody. Po dlouhé zimě byl otrávený z toho sezení doma.

„Když mi řekl, že našel na internetu pěknou chatičku k prodeji, myslela jsem si, že jen hloupě vtipkuje. Co bychom asi tak my dva dělali s chatou,“ vysvětluje Jiřina.

Jenže František se do toho nápadu doslova nadchl. Pro Jiřinu bylo velkým šokem, když z fotek pochopila, že nejde ani zdaleka o pěknou chatičku, jak její muž popisoval.

„To nebyla chata, to byla ruina, která sotva stála,“ píše. „Chtěli za to jen pár drobných, nedivím se, ta chata za nic nestála. Ale manžel ji hrozně chtěl,“ dodává.

Usmyslel si, že ji opravíme

A tak se stalo. František i přes nesouhlas své ženy koupil chatu, která byla podle paní Jiřiny vhodná akorát tak na to, aby ji někdo srovnal se zemí.

„Vzal mě tam a mně se chtělo brečet, když jsem to viděla,“ svěřuje se otevřeně. „Vymlácená okna, dveře žádné, skrze střechu zatékalo dovnitř. Zdemolovaný plot, prostě hrůza,“ netají se. Chatou byla doslova znechucená.

To nejhorší ale teprve přišlo. Jiřin muž si usmyslel, že vlastníma rukama dají tu chatu do pořádku. Naplánoval si, jak tam budou každý víkend jezdit a postupně z toho udělají krásnou chatičku k rekreaci.

„Mám to ve svém věku zapotřebí? Jezdit každý víkend 100 kilometrů sem a 100 kilometrů zpátky, lézt po kolenou, spravovat nějakou ruinu? Nemám,“ zlobí se Jiřina.

Jsem unavená, ale s manželem není řeč

Od jara do léta se chatka manželů viditelně proměnila. Podle Jiřiny na tom taky nechali ruce. Pomoc nabídly i děti, ale i tak už Jiřině dochází síly.

„Jezdili jsme tam v pátek odpoledne a vraceli se v neděli večer. Postupně mi docházely síly, ale manžel se do té chaty zamiloval. Nehleděl nalevo ani napravo,“ píše zkroušeně.

I když už chata vypadá lépe, pořád je na ní ještě dost práce. Jiřina se nám přiznala, že ji nucené práce a manželovo nepochopení pro její únavu přiměly cítit k chatě odpor.

„Nechci tam jezdit, mám na tu chatu vztek,“ píše. „Možná to zní zvláštně, ale byla bych nejradši, kdyby nám to spadlo na hlavu. Měla bych od celé chaty pokoj, ale je mi jasné, že manžela by to zničilo,“ uznává. V závěru e-mailu dodala, že se těší na zimu, protože v tomto ročním období na chatu jezdit nebude. Stejně by tam neměla co dělat.

Autor: Natálie Kabourková


Související články