Jarmila (60): Z nového souseda jsme měli radost. Jeho koníček nám ale brzy začal otravovat život

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena hluk
Zdroj: Shutterstock

Sympatický mladý soused udělal Jarmile radost. Do poklidného a místy nudného života v paneláku vnesl nový vítr. Situace se ale zanedlouho otočila a koníček, který sousedům v okolních bytech dělal radost, jim najednou začal být na obtíž.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Jarmila nám o svých útrapách napsala e-mail. Svěřila se, jak byla ráda, když objevila sousedův koníček, a jak ho mnohdy dlouhé minuty poslouchala. To se ale rychle změnilo.

Žili jsme si dobře, ale občas to byla nuda

„Asi si umíte představit panelák, ve kterém je 70 % postarších obyvatel,“ začíná vyprávět Jarmila. „Žili jsme si tady sice klidně, ale co vám budu povídat. Občas to byla nuda,“ netají se.

Sousedé si žili pokojným životem. Až na pár mladých rodin nebo párů zde opravdu bydlely starší ročníky. Jarmila to vnímala jako pozitivum, protože i ona ve svém věku měla ráda klid.

Nový soused nás mile překvapil

Byt sousedící s bytem paní Jarmily a jejího manžela se uvolnil a zájem o něho projevil sympatický mladý muž. Jarmile se hned zalíbil.

„Byl to od pohledu slušňák,“ popisuje. „Hned se přišel představit, dokonce donesl čokoládu jako pozornost, tím si mě získal. Čokoládu miluji,“ svěřuje se Jarmila.

Z nového souseda měli radost. Nejenže byl slušně vychovaný a sympatický, ale věnoval se i jednomu koníčku, který sousedům v přilehlých bytech zpočátku dělal radost.

Tajně jsem ho poslouchala

„Nový soused byl umělec a společně s ním se k nám do paneláku přistěhoval také jeho nádherný klavír,“ vysvětluje Jarmila.

Přiznala se, že když hrál, znělo to božsky. Netajila se ani tím, že někdy i dlouhé minuty tajně naslouchala skladbám, které vyhrával.

To, co se nám dříve líbilo, nás začalo obtěžovat

Hra na klavír těšila nejen Jarmilu, ale i další sousedky. Když se totiž jindy tichým panelovým domem začaly ozývat ladné tóny skladeb, příjemně to oživilo zdejší život. Dlouho to ale nevydrželo.

„Několik prvních týdnů se soused držel zkrátka, ale pak se otrkal a začal hrát i v době, kdy už to bylo obtěžující,“ pokračuje Jarmila.

Soused přestal brát ohledy na to, že kolem něho žijí vesměs starší lidé, a i když neporušil žádná pravidla nebo noční klid, ne všem se líbilo, když na klavír vyhrával třeba v devět hodin večer.

Oháněl se tím, že nic neporušuje

Jarmila nebyla první, kdo šel souseda upozornit na to, že jeho hraní ostatní ruší. Bohužel ale nepochodili. Mladý klavírista totiž věděl, že nedělá nic špatného.

„Dokolečka se oháněl tím, že neruší noční klid, protože nehraje po desáté večer ani před šestou hodinou ranní,“ vysvětluje Jarmila. „Sousedé si na něho stěžovali, i my se k nim přidali, ale nebylo nám to nic platné,“ stěžuje si.

Soused nakonec nátlak sousedů neustál a z panelového domu se odstěhoval. Nyní v bytě vedle Jarmily žije manželský pár podobného věku, jako je ona s manželem, a nikdo si už na klavírní skladby nestěžuje.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články