Jan (42): Z peřiny vypadla choulostivá věc přímo k sousedčiným nohám. Z té ostudy byste se chtěli odstěhovat i vy

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz premyslivy
Zdroj: Shutterstock

Ještě teď se mi do tváří hrne červená barva, když si vzpomenu na vyděšený výraz mojí sousedky a skutečnost, jak moc jsem se v té chvíli cítil trapně.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Stalo se to loni v létě. Kdekdo by si myslel, že od té doby už uplynulo hodně vody, ale mně je trapně, kdykoli si na ten šílený trapas vzpomenu. Stačí potkat sousedku a hned je mi hanba.

Jsem muž a mám své potřeby

Loni na jaře jsem dostal kopačky od své tehdejší přítelkyně. Byli jsme spolu tři roky a nečekaný rozchod byl pro mě docela šok.

Od té chvíle, kdy se sbalila a dala mi sbohem, jsem si nikoho nenašel. Upřímně jsem ani nehledal, nechal jsem věci plynout.

Ovšem jsem muž a v jistých ohledech mám své potřeby, které je nutno naplnit, i když zrovna nemáte partnerku. A tak jsem to vyřešil po svém.

Občas jsme spolu flirtovali

Bydlím v prvním patře panelového domu v bytě 2+1. Hned vedle mě bydlí sousedka Zuzana, toho času rozvedená a bez partnera.

Ačkoli jsem aktivně nehledal přítelkyni, sympatie mezi mnou a Zuzanou byly vzájemné. Tu a tam jsme spolu flirtovali, když jsme se potkali na chodbě nebo třeba před domem.

Občas jsem na Zuzanu myslel. Nebudu tajit, že to bylo zrovna ve chvílích, kdy jsem se cítil jako chlap sám a potřeboval jsem si ulevit. Zuzana byla vážně krásná ženská, přesně můj typ.

Nedal jsem si pozor

Měl jsem toho dne zrovna po noční. Bylo horké léto a probudily mě hlasy pod okny. Rozespale jsem se zaposlouchal a poznal podle hlasu Zuzanu. Povídala si tam se sousedkou.

Co bych to byl za chlapa, kdybych na sebe nechtěl nějak nenápadně upozornit. Spal jsem jen ve spodním prádle a vykouknout z okna za účelem získaní sousedčiny pozornosti, které by určitě neunikly mé svaly, se mi zdálo jako super příležitost.

Jenže jsem si nedal pozor, co s sebou nesu v peřině, kterou jsem se chystal nenápadně vyklepat z okna. Když daná věc dopadla na zem hned vedle Zuzčiných nohou, už bylo pozdě vzít tento nápad zpátky.

Cítím se trapně ještě teď

V peřině jsem měl mužskou erotickou hračku, se kterou jsem si krátil chvíle. A přesně tahle hračka mi z peřiny vypadla přímo vedle Zuzany. Byla v šoku a já taky.

Ještě nikdy mi nebylo tak trapně jako ve chvíli, kdy jsem rychle seběhl dolů a tu věc sbíral ze země. Neuniklo mi, že se Zuzana snaží nepropuknout v srdečný smích. Mně do smíchu nebylo ani trochu.

Už je to pěkná doba, co se to stalo, ale mně je hanba ještě teď. Mezi mnou a Zuzanou se nic nezměnilo, našla si přítele a já utřel nos. Když mě ale potká na chodbě, věnuje mi významný úsměv, po kterém vždycky zrudnu až na zádech.

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články