Manželka to asi myslí dobře, ale ve výsledku mi svým počínáním a přehnanou aktivitou spíše škodí. Už ani nepamatuji, kdy jsem měl naposledy volný víkend, během kterého bych nemusel někam jezdit. Kdyby znala pravdu, už by mě k žádné své kamarádce neposlala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Jakub vlivem koronakrize v loňském roce přišel o práci. Firmě, ve které pracoval třicet let, neměla zakázky a vedení se rozhodlo provoz prodat zahraničnímu majiteli. A ten si do fabriky dodal své zaměstnance, pro Jakuba a jeho kolegy už zde nebylo místo.
Upíchl jsem se v menší firmě
Když Jakub loni dostal výpověď, hodně ho to semlelo. Byl v té firmě spoustu let, a najednou si připadal naprosto zbytečný.
„Byl jsem z toho na hromadě,“ netají se. „Snažil jsem se najít si práci jinde, ale bylo to zrovna v době, kdy práce nebyla nikde a hodně lidí bylo nezaměstnaných,“ vysvětluje, jak se situace vyvíjela.
Nakonec se Jakubovi poštěstilo najít místo v jedné menší firmě. Zde sice práce byla, ale fabrika jela ve značně omezeném provozu, proto to bylo znát nejen na vytíženosti, ale především na finančním ohodnocení.
Manželka našla způsob, jak využít můj volný čas
Jakub v e-mailu přiznal, že na penězích to bylo vidět. Pak přišla jeho žena s nápadem, jak nejen využít manželův volný čas, se kterým neuměl pořádně naložit, a zároveň i přispět do rodinného rozpočtu.
„Začala mi domlouvat melouchy u kamarádek,“ dozvídáme se od Jakuba. „Tuhle mě poslala k jedné ze svých známých opravit dřez, pak jsem jel za jinou kamarádkou, které upadly dvířka u kuchyňské linky,“ popisuje.
Na jednu stranu byl rád, že se doma nemusí kousat nudou a má pro svůj volný čas smysluplné využití. Byla tu ale jedna věc, která ho trápila.
Za ty peníze se mi to nevyplatí
„I když to moje žena myslí dobře, moji práci neumí ocenit,“ zoufá si Jakub. „U kamarádek mi domluví práci za takovou cenu, za kterou se mi to nemůže vyplatit. Kolikrát více projedu, než si nakonec vydělám,“ stěžuje si.
Manželce se však bojí říci, že mu domlouvá práci pod cenou. Nechce na jejích kamarádkách vydělávat, často to jsou ženské bez chlapa, na druhou stranu ale nechce plýtvat časem zbytečně, když z toho kromě dobrého pocitu nic nemá.
Je mi hloupé říci si o cenu, která mi náleží
Jakub i nadále jezdí po manželčiných kamarádkách, už se dokonce i stalo, že si ho zavolala paní, která dostala doporučení. Jenže stále je to za peníze, které se mu zdají hodně pod cenou.
Čtěte také:
Drahomíra (57): Manžel nosí z práce platby v naturáliích. Vám by se něco takového líbilo?
„Když jsem se díval, kolik si účtují třeba ti hodinoví manželé za věci, které já běžně dělám, je mi smutno z toho, že já kolikrát nedostanu ani polovinu,“ píše nešťastně. „Neumím si ale říci o více peněz, nemám to v povaze,“ dodává.
Autor: Natálie Kabourková
