Když si Ivan svoji ženu Mirku před devatenácti lety bral, před zraky všech, kteří s nimi jejich svatební den sdíleli, jí přísahal naprostou upřímnost. Už v tom okamžiku ale věděl, že tu vždy bude jedno tajemství, které se o něm jeho žena nedozví.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Ivan a Mirka jsou manželé krásných devatenáct let. Mají spolu tři děti a na pohled tvoří harmonický pár. Okolí a přátelé jim dokonce jejich idylku závidí.
O své ženě vím úplně všechno. Nemá přede mnou tajemství
Moje žena Mirka je snad ten nejupřímnější člověk, kterého znám. Ještě nikdy jsem totiž neviděl člověka, který by vždy mluvil jen a jen pravdu.
Mirka je ale taková a vždycky byla. Nikdy mi nelhala, vždycky řekla upřímně celou pravdu. Proto si troufám tvrdit, že o ní vím naprosto všechno.
Manželce na upřímnosti záleží, proto ji vyžaduje i ode mě. Nemám důvod jí lhát, ve většině věcí jí říkám pravdu.
Manželka si myslí, že o mně ví všechno. Ale není to pravda
Stejně jako jsem já přesvědčen, že vím o své ženě vše, je moje žena přesvědčena, že ona ví všechno o mně.
Bohužel to ale není pravda. Ačkoli jsem jí slíbil upřímnost, jedno tajemství jsem před ní zatajil. A udělám všechno pro to, aby se ho nikdy nedozvěděla.
Vím naprosto jistě, že mě Mirka miluje. Kdyby se ale dozvěděla pravdu, kterou před ní už dlouhé roky tajím, zničilo by ji to.
Moje žena se nikdy nesmí dozvědět, že jsem byl ve vězení
Mirka není jen upřímná, v mých očích je to naprosto čistý člověk. Ta by snad ani mouše nebyla schopná ublížit. Opravdu jsem tak hodného člověka nikdy nepoznal.
O to větší důvod mám udržet své tajemství pěkně pod pokličkou, ačkoli to znamená žít s vědomím, že nejsem ke své milované manželce upřímný tak, jak si přeje.
Nikdy se ale nesmí dozvědět, že jsem byl ve vězení. Strávil jsem tam rok a nerad se k tomuto období vracím. Byl jsem tenkrát mladý, hloupý a snažil jsem se zavděčit nevhodné partě. A to se mi vymstilo.
Jestli pravda někdy vyjde najevo, zůstanu sám
Pravdu o mé temné minulosti znám já, moji nejbližší přátelé, jež mi zůstali, a také moji rodiče. Všechny jsem už kdysi požádal, aby o tom neřekli jediné slovo.
Přesto celé ty roky žiji v neustálém strachu, že se někdo nešikovně prořekne, že se stane něco, co způsobí, že se moje žena dozví pravdu.
Pokud by se to stalo, zůstal bych sám. A Mirku miluji natolik, že bych to nepřežil.
Autor: Nikol Kolomazníková
