Erik (37): Moje švagrová mi leze krkem. Bráchovi udělala takovou levárnu, které lze jen těžko uvěřit

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz svagrova
Zdroj: Shutterstock

Erik by rád řekl svému bratrovi pravdu, ale bojí se, že by tím rozházel celou rodinu. A tak si tajemství nechává pro sebe a snaží se tvářit, jako kdyby bylo všechno v pořádku. Právě přetvářka je na tom podle jeho slov to nejhorší ze všeho.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

„Byl bych opravdu rád, kdybych nic nevěděl. Kdybych si ten den přispal a neviděl ji na tom gauči opilou a polonahou,“ píše Erik. „Mohl bych ji dál považovat za skvělou ženskou, se kterou je můj bratr právem šťastný. Ale bohužel to tak není.“

Erik pořádal tehdy u sebe doma párty, na kterou pozval pár přátel a také svého bratra s manželkou. Jenže netušil, jak se to nakonec zvrtne. Brzy k večeru se začalo pít a okolo desáté už bylo hodně lidí namol. Jelikož jeho bratr nepil a druhý den vstával do práce, odjel dřív a manželku nechal, aby se ještě bavila.

Ráno se mi naskytl pohled na něco příšerného

Erik přiznává, že sám odpadl asi kolem půlnoci. S pitím se nešetřil a věděl, že přátelé z jeho bytu buď odejdou, nebo přespí někde v obývacím pokoji. Proto se tím netrápil. Když se ráno probudil, i přes bolest hlavy šel hned zkontrolovat, kdo zůstal.

„Nejprve jsem se zarazil nad nepořádkem, který jsme nadělali. Začal jsem vzpomínat, kdy jsem vlastně šel spát, a matně si vybavovat, že už nás moc nebylo. Zalitoval jsem a řekl si, že podobnou párty už neudělám,“ píše.

„To, co jsem objevil v obývacím pokoji na gauči, mě přesvědčilo, že je třeba takový párty život ukončit,“ dodává. „Na pohovce ležela polonahá švagrová a vedle ní jeden z mých přátel. A bylo jasné, že spolu měli víc než jen pár drinků.“

Erik dvojici probudil, oběma chvíli trvalo, než přišli k sobě. Jakmile jim došlo, kde jsou a co se děje, začali se oblékat a omlouvat se. „Ptal jsem se, co to má znamenat, ale ani jeden nedokázal odpovědět. Nakonec se jen spěšně sebrali a odešli.“

Nikdo jiný v bytě nebyl, takže svědkem toho úletu podle Erika naštěstí byl jenom on. Druhý den pak švagrová zazvonila u dveří a prosila ho, aby to bratrovi neříkal. A on slíbil, že si to nechá pro sebe.

Tíží mě to každý den

Švagrová tehdy Erikovi řekla, že se mu za všechno omlouvá, ale kdyby to prý komukoli řekl, jen by ublížil mnoha lidem. A pravděpodobně podle jeho slov měla pravdu. I tak je na ni ale naštvaný a nemůže jí přijít na jméno.

„Řekla mi, že ani neví, kdo byl ten muž, se kterým se vyspala. Byl to jenom úlet v opilosti, ale můj bratr by se s ní chtěl rozvést, kdyby to zjistil. A tak jsem slíbil, že budu mlčet a nebudu kazit rodinu.“

Podle Erika je ale těžké dělat, že se nic nestalo. Svou švagrovou nemá rád, a kdykoli ji vidí, nejraději by jí všechno znova vytknul. Když je ale pozvaný na rodinnou oslavu k bratrovi, musí dělat, že je všechno v pořádku.

„Jen těžko bych bráchovi vysvětlil, že jsem mu celé ty měsíce něco takového tajil. Čím déle to je, tím víc pozoruji, že to byl opravdu úlet a jeho žena ho miluje. I tak je to ale něco, co se jen těžko odpouští.“

Zároveň se Erik cítí vůči svému bratrovi provinile, protože mu neřekl pravdu. Ví ale, že kdyby ji řekl, tak by mu ublížil víc než tím, že mlčí. Proto se rozhodl se svěřit alespoň v podobě čtenářského příběhu, aby svému svědomí trochu ulevil.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články