Narodil jsem se do nábožensky založené rodiny. Nikdy jsem ani nepřemýšlel o tom, že bych nešel do kostela, nebo že bych přestal věřit. Někteří kamarádi se mi třeba smáli, když jsem je odmítal s tím, že mám jiné povinnosti, ale já se to snažil neřešit.
Stále věřím a je pro mě důležité chodit do kostela. Jenomže moji rodiče jsou příslušníky církve a to, co pro mě znamená nějakou mou víru, se u nich proměnilo v pravidla, která se zkrátka musí dodržovat.
Bratr si šel svou cestou. Rodiče se s ním nebaví a já nechci dopadnout jako on
Je mi přes třicet a stále bydlím s rodiči. Měl jsem několik vztahů, jenomže samozřejmě každá dívka po čase začala chtít něco víc než jenom držení se za ruce a po mém odmítání nakonec usoudila, že takový vztah není pro ni. Rodiče po mně totiž chtějí, abych dodržoval nejen každonedělní chození do kostela, zpívání ve sboru a různé půsty a tradice, ale také abych do svatby držel celibát.
To je v dnešní době téměř nemožné, pokud si nenajdu dívku, která bude také věřící a bude mít nastavena stejná pravidla jako já. Osobně si myslím, že to, že věřím v Boha, nemá s mým milostným životem nic společného. Bratr byl kdysi postaven před stejnou volbu a rozhodl se pro dívku. Má teď ženu, dvě děti a šťastný život, ale naši o něm mluví jako o zrádci a nechtějí ho ani vidět. Bojím se, že bych mohl dopadnout stejně. Myslí to s námi dobře a mám je rád, nevím ale, zda jsem připraven se jejich lásky vzdát kvůli dívce.
Zatím se nejspíš nenašla ta pravá
Několikrát jsem měl za to, že dívka, se kterou jsem, je tou pravou. Že se mnou vydrží alespoň dva roky, než ji poznám natolik, abychom se vzali a mohli spolu prožít vášnivou noc. Jenomže vždy se ukázalo, že pro ženy je důležitější sex než to, co chci já. S nikým jsem nevydržel déle než půl roku.
Samozřejmě to mám trochu za zlé svým rodičům, protože kdybych se rozhodoval sám, bylo by to zcela jiné. Na druhou stranu mají asi pravdu v tom, že žena, která není ochotná čekat a vyhovět mému přání, za to nestojí. Přátelé se mě ptají, proč si zkrátka s někým nezačnu za zády svých rodičů. Jenomže já byl vychováván tak, abych nelhal. Bojím se, že by ihned prokoukli, kdybych nemluvil pravdu. Navíc zatím nemám zapotřebí se k tomu snižovat. Až budu cítit, že mi nějaká dívka opravdu stojí za to, postavím se třeba i proti svým rodičům. Zatím se ale nenašla taková, která by mi dala víc než oni.
David, Teplice
Článek byl odvyprávěn redaktorce. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová