Hitler se snažil vytvořit dokonalou árijskou rasu. Zbavoval se proto Židů, které posílal na smrt do koncentračních táborů. Jenže i mezi pravými Němci se našli nedokonalí. A ty bylo potřeba odstranit chytře.
Postižení lidé předurčeni k tomu, aby se o ně někdo staral, neměli v Německu za krutovlády Hitlera šanci. Hlídal každé nově narozené dítě. Pokud jen trochu hrozilo, že by u něho došlo k nějakým zdravotním komplikacím, zbavil se ho.
To vše prováděl pod názvem akce T4. Svůj název získala podle místa, kde zabijáci působili. Adresa 4 Tiergartenstraße, Berlín naháněla hrůzu všem, kteří znali pravdu.
Zabijte mého syna, je postižený
I když se Hitlerovi v hlavě rodily plány už dříve, oficiálně to všechno začalo žádostí o zabití vlastního syna, s níž přišel za Hitlerem v roce 1939 muž jménem Kretchmar.
Tvrdil, že má doma chlapce, který je postižený, a že se ho chce zbavit, aby neměl doma přítěž pro Německo. Hitler na to reagoval tím, že poslal do domu svého doktora Karla Brandta.
Brandt na místě diagnostikoval u chlapce postižení a píchl mu smrtící injekci. Tato událost podnítila v Hitlerovi myšlenky na zabíjení postižených. A tak rozjel akci T4.
Hitler občany ujistil, že se o jejich děti postará, a pokud by se snad narodily s postižením, zajistí jim lékařskou péči. A mnozí mu na to skočili.
Kontroloval každého novorozence
Každé nově narozené dítě muselo v nemocnici projít prohlídkou doktora, který měl přísně nařízené rozkazy od samotného Hitlera. Pokud doktor shledal na dítěti jen malou odchylku od normálu, bylo miminko matce odebráno.
Rodinám bylo řečeno, že jsou děti odváženy do zařízení, kde o ně bude postaráno. Měly se jim později vrátit zdravé. Jenže místo toho se k nim obvykle dostala jen informace o tom, že dítě zemřelo.
Hitler a jeho stoupenci tvrdili rodinám, že jejich dítě bylo příliš nemocné a že mu nebylo pomoci. Jenže společnosti brzy došlo, co se ve skutečnosti děje.
Rodiny, které doufaly, že se jim vrátí domů zdravé děti, přestaly doufat. Mezi lidmi se šířily zvěsti, že Hitler zabíjí malé bezbranné děti.
Dokonce i církev začala tisknout plakáty a varovat před tím, že Vůdce posílá na smrt nevinné a zdravé jedince. Jenže to jenom podnítilo paniku.
Nikdo nedokázal zabránit tomu, že bylo nakonec usmrceno přes tři sta tisíc dětí a dorostenců. Na to později navázal holocaust a popravy Židů v koncentračních táborech.
Až po válce byla většina těch, kteří se akce T4 účastnili, trestána za válečné zločiny.
Autor: Šárka Cvrkalová
