Ještě před pár lety Adam s rodinou své ženy vycházel. Teď se s nimi ale nevídá. Ona ho často prosí, aby už tchánovi odpustil to, co se tehdy stalo. Jak ale čtenář vysvětluje, pro něho to není tak snadné.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Žena za rodinou pravidelně jezdí, nikdy nevynechá příležitost přemlouvat mě, abych jel s ní a s tchánem se konečně udobřil. Já si ale nemyslím, že k tomu někdy dojde. To, co provedl, totiž překročilo všechny meze,“ vypráví čtenář.
Opil se a udeřil svoji manželku
Stalo se to před pěti lety, jak Adam popisuje. U tchána s tchyní se tehdy sešlo asi deset lidí. Slavily se narozeniny jednoho z rodinných příslušníků. „Zpočátku jsme se všichni skvěle bavili, potom se začalo hodně pít,“ říká.
„Sám jsem nepil, řídil jsem. Nejen tchán, ale i ostatní do sebe házeli jednoho panáka za druhým. To mi až tak nevadilo, nikdy jsem s alkoholem neměl problém.“
Jenže brzy nato začala tchyně vyprávět historky z rodinného života a podařilo se jí hned několika z nich tchána před opilými členy rodiny pěkně ztrapnit. „Byl naštvaný a já jsem čekal, že se sebere a odejde od stolu. On ale udělal něco nečekaného,“ popisuje Adam.
Tchán se totiž najednou zvedl a svou ženu udeřil tak, až málem upadla ze židle. Ta se sebrala a s pláčem odešla pryč. On se sice začal hostům omlouvat, ale nebylo to nic platné. Párty skončila a osazenstvo se pomalu rozešlo k autům.
Od toho dne jsem se s ním neviděl
Po cestě domů Adam se ženou o tchánovi nemluvil. Až později se ho pokusila přemlouvat, aby na všechno zapomněl. „Vysvětlovala mi, že se tchán opil, že by jinak nic takového neudělal,“ říká Adam.
„Jenomže to pro mě není omluva. Vím, že je to stále její otec a má ho ráda, já už s ním ale nechci mít nic společného.“ To čtenář vypráví přesto, že se mu tchán ozval a omluvil se mu po telefonu za své chování.
„Řekl jsem mu, že by se měl omluvit hlavně své ženě. Nemám proti němu nic, ale nechci ho už vídat. Pro mě je to něco neodpustitelného, udeřit ženu, navíc svou vlastní.“
Adam navíc dodává, že nemá nic proti tomu, aby se s rodiči jeho žena dál vídala. Štve ho ale, když ho přemlouvá, aby se s tchánem usmířil. „Nejsme rozhádaní, on mi nic neudělal. Jenom s ním už nechci mluvit,“ dodává závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
