Čtenář Karel: Drobné naschvály se sousedem přerostly v sousedskou válku, nečekal jsem, kam až to dospěje

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz 60
muz 60

Už několik let se pan Karel společně se svým sousedem vzájemně provokují a štengrují. Až donedávna však nešlo o nic vážnějšího. Pak to ale nabralo nevídaný spád.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Karel a jeho soused Radovan si od začátku příliš nesedli. Když se Radovan nastěhoval do domu vedle pana Karla, odstartovala jejich žabomyší válka.

Oba dva jsme si mysleli, že jsme lepší než ten druhý

Od prvního dne mi ten chlápek nesedl. Přijel do naší ulice velkým nablýskaným fárem a nosil se jako páv někde na zámku. Nelíbil se mi.

Brzy se ukázalo, že naše nesympatie jsou vzájemné. Nemohli jsme si přijít na jméno, ačkoli jsme se pořádně ani neznali. Prostě to mezi námi bylo.

Oba dva jsme byli přesvědčeni, že jsme lepší než ten druhý. A právě tohle přesvědčení jsme si vzájemně dávali dost najevo.

Prováděli jsme si drobné naschvály. Moje žena byla proti tomu

Vzájemnou nelibost jsme ventilovali nejrůznějšími drobnými naschvály, které jsme si prováděli. Nikdy ale nešlo o nic vážného, ačkoli mojí ženě se to od prvopočátku nelíbilo.

On mi urazil schránku, já mu autem najel do záhonků s růžemi. On mi ostříhal keř, který sousedil s jeho plotem a já mu přes noc povolil ventily u kol automobilu.

Moje manželka se na mě zlobila. Často mi říkala, že se chovám jako malý fracek. Čertila se zejména proto, že si na rozdíl od nás dvou s manželkou souseda sedla a ty dvě se spolu začaly bavit.

Nikdy by mě nenapadlo, kam až to dospěje

Všechny ty drobné naschvály jsem celou dobu bral jako takovou hru. Jako když jsou dva kohouti na jednom smetišti. Nenapadlo by mě, kam až to jednoho dne zajde.

Předcházela tomu naše hádka. Jemu se nelíbilo, že jsem si u společného plotu zasadil jeden druh rostlin, a já se jich odmítal vzdát.

Toho dne jsme se pohádali do krve. Přihlížela tomu celá ulice, sousedé nad námi kroutili hlavami a naše manželky se mohly studem propadnout.

Vymklo se mu to z ruky. Přišel s omluvou, ale už bylo pozdě

Měl jsem ten den noční směnu a moje manželka byla na víkend u rodičů. Volali mi do práce, že u nás doma hoří. Byl jsem v šoku a okamžitě tam jel.

Když jsem přijel, hasiči již byli na místě, ale část přízemí už byla v plamenech. Podle jednoho souseda začalo hořet v garáži, která přiléhala k domu.

Škody nebyly zrovna malé. Požár zasáhl sice jen třetinu domu, což pozvaný statik uznal jako menší závadu a potvrdil, že dům je nadále obyvatelný. I tak jsme před sebou měli nemalé opravy a velké výdaje.

Týden po požáru přišel soused a přiznal se, že to on je viníkem. Omlouval se a prosil mě, abych ho neudal. Neudělal jsem to, moje žena by mi to neodpustila, protože si jeho manželku oblíbila. Nic to ale nemění na tom, že to soused přehnal – tohle prostě nejde vzít zpět.

Autor: Natálie Kabourková


Související články