Ravensbrück: Ženy jako testovací subjekty v koncentráku. Plynová komora nebyla zdaleka to nejhorší, co je potkalo

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Ravensbruck zeny
Zdroj: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Ravensbrück je malá vesnička ležící na severu Německa. Pro většinu je ale pojem známější ve spojitosti s ženským koncentračním táborem, který byl po tomto místě pojmenován. V něm se děly otřesné věci, které si jen málokdo dokáže představit.

Ženy, především Polky, ale i ty, které se jakkoli provinily proti Hitlerem nastolenému režimu, byly do koncentračního tábora Ravensbrück násilně odvedeny německými jednotkami. Kromě toho, že zde byly nuceny k práci a popravovány v plynových komorách, byly na nich také prováděny nelidské lékařské pokusy.

A to dokonce tak nehumánní, že i někteří lékaři se na nich odmítali podílet, nebo o nich alespoň později nechtěli mluvit se svými kolegy. To, co se tehdy za zdmi Ravensbrücku dělo, se téměř nedá slovy popsat.

Kosti lámali i řezali. Ženy trpěly neskutečnými bolestmi a umíraly na infekce

Lékaři v Ravensbrücku měli za úkol zjistit reakce lidského těla na jedy a nemoci, proti kterým nebyly objeveny protilátky. Ženám proto schválně způsobovali zranění, do nichž pak vpravovali látky.

Ty se někdy snažili léčit, jindy jenom pozorovali reakci lidského těla na jed. Ženy zůstávaly často doživotně fyzicky postižené, nebo umíraly v bolestech na infekce. Mnohdy jejich trápení trvalo i týdny.

Kromě těchto pokusů se lékaři snažili přijít na to, jak léčit zlomeniny. I k tomu využívali vězenkyně, kterým lámali kosti nebo je zaživa řezali pilou. Potom do ran vpravovali různé materiály a zkoumali, zda se kost zahojí.

Mnoho žen tak bylo odsouzeno k smrti ještě dříve, než byly oficiálně poslány do plynu. Někteří dozorčí a lékaři si mučení fyzické i psychické užívali, mnoho jich ale svou práci nesnášelo.

Ženy si ovšem našly způsob, jak sabotovat válku. Tedy alespoň ty, které měly to štěstí, že se nestaly testovacím subjektem, ale byly poslány do továrny na munici a výbušniny.

K sabotáži využily brouky i vlastní sliny

Silné ženy, které byly považovány za schopné práce, byly místo do plynu či na lékařské pokusy posílány do práce. Velká část z nich pracovala v německé továrně na výrobu mu-nice.

A právě tady si našly způsob, jak sabotovat válku nebo, lépe řečeno, jak ublížit německé straně. Při výrobě munice totiž využívaly všechny dostupné prostředky k tomu, aby byl konečný produkt nepoužitelný.

Do střelného prachu a výbušnin přimíchávaly ženy vlastní sliny, rozdrcené brouky, písek a kamení, zkrátka cokoli, čím zajistily, aby nakonec zbraň nefungovala tak, jak měla.

Mezi ženami v továrnách na munici se tímto způsobem na sabotáži podílely i mnohé zná-mé osobnosti, které se do koncentračního tábora Ravensbrück dostaly. Jednou z nich byla i Neus Catalá.

Ta plnila významnou roli v protifašistickém odboji. Právě proto byla nakonec odvezena do koncentračního tábora, ale i přes její provinění proti Německu byla shledána silnou a schopnou práce. Jak je vidět, společně s dalšími ženami ale nadále sabotovala Hitlerovu práci, jak jen mohla.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články