Světlana Allilujevová, později známá jako Lana Peters, byla jedinou dcerou a oblíbeným dítětem sovětského diktátora Josifa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy. „Kremelská princezna“ svému jménu ani původu nikdy neunikla. Jak sama před smrtí prohlásila: „Všude jsem byla politickým vězněm jména svého otce.“
Světlana Josifovna Allilujevová se narodila 28. února 1926 v Moskvě jako druhé dítě Josifa Stalina a jeho ženy Naděždy Allilujevové. Kvůli vytíženosti rodičů, se o ni v raném dětství starala převážně chůva.
Sebevražda matky
Její matka se v roce 1932 zastřelila poté, co ji opilý Stalin již poněkolikáté veřejně ponižoval. Oficiální verzí Naděždiny smrti však byl zánět slepého střeva. Celou pravdu se Světlana dozvěděla až o mnoho let později.
Tatínkova holčička
Po maminčině smrti byl pro tehdy šestiletou Světlanu otec vším. A ona byla „tatínkovým miláčkem“. Vše se změnilo, až když se v šestnácti letech zamilovala do čtyřicetiletého židovského filmaře Alexeje Kaplera.
Stalin se vztahem nesouhlasil, a tak byl Kapler odhalen jako „britský špion“ a odvezen do pracovního tábora na Sibiř. Světlana s otcem poté nekomunikovala několik měsíců a jejich vztah vzal za své.
Několik nevydařených manželství
O rok později se Světlana opět zamilovala, a to do židovského spolužáka svého bratra Vasila. Když ji požádal o ruku, Stalin sice souhlasil, ale svého zetě nechtěl nikdy vidět, což dodržel. Po válce pak Světlana porodila syna, kterého pojmenovala Josif po otci. O dva roky později se s manželem rozvedla a s otcem se usmířila.
Zdroj: UPI, Public domain, via Wikimedia Commons
Znovu se provdala v roce 1949, tentokrát vyhověla otcově přání a vzala si syna Stalinova spolupracovníka Andreje Ždanova. Z manželství vzešla dcera Jekaterina, ovšem o dva roky později následoval rozvod.
Nedlouho poté se Světlana vdala potřetí. Vzala si Ivana Svanidzeho, svého kamaráda z dětství. Ovšem manželství jim také nevydrželo dlouho.
Rozsah otcových zločinů poznala až po jeho smrti
Po smrti Stalina v březnu roku 1953 přijala Světlana příjmení své matky a začala pracovat v Moskvě jako překladatelka a učitelka. O deset let později se v nemocnici seznámila s indickým komunistickým politikem Braješem Singhem.
Souhlas ke sňatku nikdy nedostali, přesto ho Světlana označovala za svého manžela.
Po jeho smrti v roce 1966 odcestovala do Indie, aby jeho popel podle tradice nechala rozptýlit do řeky Gangy. Své děti zanechala v Moskvě. V Novém Dillí poté požádala na americkém velvyslanectví o politický azyl.
Její útěk se ve světě stal senzací
Světlana dostala vízum a odletěla do New Yorku. Zde uspořádala tiskovou konferenci, kde veřejně odsoudila sovětskou vládu a otcův režim.
V New Yorku se později seznámila s architektem Williamem Petersem, kterému ve svých pětačtyřiceti letech porodila dceru Olgu. Již čtvrté manželství však opět nevydrželo a Světlana i s Olgou odešla.
Světlana se několikrát stěhovala, až v roce 1984 požádala na sovětské ambasádě o možnost vrátit se do Moskvy za rodinou. Avšak obnovit vztah s dětmi, které opustila, se jí už nepodařilo. Ani Josif, ani Jekaterina jí nikdy nedokázali odpustit.
Zklamaná Světlana požádala Gorbačova, aby mohla vycestovat zpět do USA. V roce 1986 souhlas dostala a s dcerou Olgou odjela. Svůj klid však stále hledala marně.
Zemřela osamělá 22. listopadu 2011 ve svých pětaosmdesáti letech v pečovatelském domě v americkém Wisconsinu.
Autor: Michaela Pauerová
