Katyňský masakr: Stalinův oblíbený popravčí zabil až 7000 lidí. Z toho, jak to provedl, vám naskočí husí kůže

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Vasilij Blochin
Zdroj: Unknown and uncredited Communist-party photographer, Public domain, via Wikimedia Commons

Stalin byl revolucionář a diktátor, ze kterého šel strach. I když bylo za většinou nařízených poprav jeho rozhodnutí, bylo tu jméno, kterého se davy děsily možná ještě více. Vasilij Blochin.

Narodil se v chudé rodině a už od svých deseti let pracoval na farmě svého otce, aby se rodina nějak uživila. V roce 1915 jako voják carské armády začal bojovat v první světové válce.

Později se vrátil na farmu svého otce, kde pracoval jako pastýř. Když byl v zemi nastolen komunismus, rozhodl se politicky a vstoupil do komunistické strany. Téměř okamžitě byl jmenován do tajné policie rodícího se Sovětského svazu.

Narodil se v chudé rodině a už od svých deseti let pracoval na farmě svého otce, aby se rodina nějak uživila. V roce 1915 byl Sovětský svaz zapleten do první světové války a on jako statný mladík vstoupil do armády.

O dva roky později se vrátil na farmu svého otce, kde pracoval jako pastýř. Když byl v zemi nastolen komunismus, rozhodl se politicky a vstoupil do komunistické strany. Téměř okamžitě byl jmenován do tajné policie Sovětského svazu.

Při masakru v Katyni prokázal své dovednosti

Blochin se velmi rychle vyšplhal do vrchních pozic a stal se Stalinovým oblíbencem. Brzy z něho byl hlavní popravčí, kterému pod rukama prošlo každý týden několik zločinců proti režimu.

Dokonce i ve chvíli, kdy byl na Blochina vydán zatykač za velezradu, ho Stalin odmítl podepsat a postavil se na stranu svého oblíbence.

Když se Sověti dostali do Polska, do rukou jim padly tisíce válečných zajatců. Bylo potřeba všechny vězně zlikvidovat. Tato událost je známá jako Katyňský masakr.

Sám Blochin tvrdil, že zabil během dvaceti osmi dní více než sedm tisíc vězňů. Popravy probíhaly zastřelením. Jenže Sověti nechtěli mít problémy, takže záznamy o popravách nebyly nikdy zveřejněny.

Dokonce tvrdili, že za smrtí mnoha lidí v Katyni mohlo Německo. Není tedy zcela jisté, kolik lidí Blochin doopravdy popravil. Jasné je ale to, že to nebyl malý počet.

Mnoho popravčích trpělo depresemi. On byl jiný

Na Blochinovi nebylo nejděsivější jeho povolání, ale jeho povaha. Každý popravčí prováděl svou práci s ledovým klidem, ale dříve či později se u mnohých projevily deprese a jiné psychické problémy.

Blochin byl ale veselý chlapík, který se mimo své zaměstnání bavil s ostatními a byl známý jako milý a nenásilný muž.

Když se ho jednou ptali, jak to dělá, že s klidem popraví několik osob týdně, a přesto je šťastný, měl snadnou odpověď:
„Nemám k nim žádné citové vazby. Prostě namířím zbraň na krk a doufám, že kulka vyletí ven okem nebo nosem. Víc mě nezajímá. A když práce skončí, celá událost je dávno za mnou.“

Později se ukázalo, že popravy, a především Stalinova přízeň byly pro Blochina vším. Po smrti diktátora v roce 1953 byl zbaven funkce a skončil bez práce.

Nakonec se z něho stal alkoholik, jehož jediným údělem bylo vyprávět ostatním opilcům, co všechno během Stalinovy vlády zažil. Jeho životní styl ho dovedl až k sebevraždě v roce 1955.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články