Berserkeři: Válečníci, kteří nejradši bojovali v drogovém tranzu

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Berserker
Zdroj: Unknown authorUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Vikingské válečníky zná většina lidí. Málo kdo ví, že existovali ještě další severští bojovníci, kteří byli ještě krvelačnější než samotní vikingové. Říkalo se jim berserkové a jejich zuřivost a posedlost bojem byla nejspíše způsobena požíváním lehkých drog těsně před bitvou.

Informace o tomto speciálním druhu vigingských bojovníků jsou velmi omezené. Existuje několik desek, soch a zlatých rohů, na kterých mají být berserkové vyobrazeni.

Podle nálezů se předpokládá, že to byli obyvatelé Skandinávie. V dochovaných písemných materiálech se uvádí, že dělali osobní stráž například Haraldu I. Krásnovlasému .

Nebojácní žoldáci

Není to nic překvapivého, předpokládá se, že plnili funkci žoldáků i nájemných zabijáků. Jejich pověst je zřejmě předcházela. Mělo se údajně jednat o elitní válečníky, kteří byli proslulí svou bezohledností a divokostí, se kterou vstupovali do každé bitvy.

Celkem záhadou zůstává, jak vlastně bojovníci vypadali. Podle některých uměleckých vyobrazení chodili do bitev oblečeni ve zvířecí kůži.

Tomu napovídá i jejich jméno berserker, to totiž může být odvozeno od staroseverského ber serkr — medvědí košile. Na jiných výjevech jsou ale vyobrazeni zcela nazí, ale i tomu by jejich jméno mohlo odpovídat, pokud by vycházelo z bare sekr, což znamená bez košile.

Ať už to bylo jakkoliv, v obou případech měla absence brnění vyvolat u protivníka strach a na druhou stranu ukázat, že berserkeři se nebojí vůbec. Což odpovídalo i stylu jejich boje. Válečníci byl hluční, zběsilí a krvelační. Vědci začali uvažovat, co mohlo toto jejich až šílené chování způsobovat.

Do bitvy zásadně na drogách

Nakonec se ukázalo, že bojovníci zřejmě používali určité látky, které ovlivňovaly jejich vnímání, jinak řečeno drogy. Podle etnobotanika Karstena Fatura se mohlo jednat o Blín černý.

Ten vojákům nejprve navodil stav podobný transu, při kterém měli zimnici a drkotali jim zuby. Pak najednou zčervenali a nastoupil u nich neuvěřitelný zuřivý amok.

“Tento stav byl popisován tak, že zahrnuje hněv, zvýšenou sílu, otupený pocit bolesti, snížení úrovně lidskosti a rozumu,” vysvětluje účinky rostliny Fatur. Po pominutí jejich účinků byli berserkeři často psychicky i fyzicky úplně vyčerpáni.

Doufali ve Vallhalu

Jejich odhodlání v boji podporovalo zřejmě i jejich náboženství. Stejně jako klasičtí vikingové věřili, že je po smrti čekají nadpozemsky krásné ženy — valkýry— které je dovedou do Vallhaly.

Tam na něj měl čekat bůh Odin a oni měli mít tu čest bojovat po jeho boku.

Ačkoliv o těchto divokých válečnících existuje řada legend, v reálném světe příliš dlouho aktivní nebyli. Dá se předpokládat, že styl boje, který vedli  byl dosti náročný na energii i na počet lidí.

Jejich řady se tak rychle tenčily. V 11. století byl v Norsku prosazen zákon, který zakazoval používání jakýchkoliv drog během boje. Berserkeři pak postupně vymizeli.

Zdroj: allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá


Související články