Životní roli získal Ian McKellen až téměř v šedesáti letech, když se objevil jako Gandalf ve slavné dobrodružné trilogii. Jeho život byl ale i do té doby plný zajímavých událostí, vyrůstal během války a toto období na něm bezpochyby zanechalo stopy. Jak žije dnes a proč málem vyměnil oblibu v pejscích za kočky?
Britský rodák Ian McKellen se narodil v roce 1939 v městě Burnley. Vyrůstal během druhé světové války a toto období na něj mělo velký vliv.
Do čtyř let trávil většinu času v bombových úkrytech. Jak sám později přiznal, až když zjistil, co znamená mír, pochopil, že válka není nic normálního.
Posedlost uměním
Ve dvanácti letech přišel kvůli rakovině o matku. Zůstal tedy jen s otcem, který pracoval jako stavební inženýr, a o pět let starší sestrou.
Rodina byla silně věřící a otec byl laickým kazatelem. Ani jeho si ale moc neužil, protože zemřel, když bylo Ianovi čtyřiadvacet let.
Herectví ho fascinovalo už od útlého věku. Jako tříletý byl totiž s rodiči v divadle na představení Peter Pan. V devíti letech si jako jediný vánoční dárek přál malé rozkládací divadlo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Divadlo ho pohltilo
Ve škole se logicky o herectví začal aktivně zajímat. Dnes je dokonce patronem školního divadla, kde začínal.
V osmnácti získal stipendium na prestižní univerzitě v Cambridge. Stal se členem divadelního klubu a za tři roky si zahrál ve třiadvaceti hrách.
V roce 1961 debutoval na prknech v Belgrade Theatre. Poté se postupně propracovával k významnějším rolím ve věhlasnějších divadlech a často se objevoval v hrách od Williama Shakespeara.
Dostalo se i na film
Od poloviny šedesátých let se začal objevovat také před filmovou kamerou, ale na větší role si musel počkat. V roce 1997 získal Zlatý glóbus za snímek Rasputin.
Až s přelomem tisíciletí, to už mu bylo šedesát let, dostal svou životní roli v trilogii Pán prstenů a později v Hobitovi.
Za ztvárnění Gandalfa si vysloužil nominaci na prestižního Oscara. Za zmínku stojí také jeho výkon v thrilleru Šifra mistra Leonarda.
Milovník mužů a psů
V soukromí se po jeho boku objevovali muži, netají se svou homosexuální orientací a bojuje za rovná práva. S coming-outem si ale dal na čas, svou orientaci přiznal, až když mu bylo devětačtyřicet let.
Od osmdesátých let je také vegetariánem a jeho láska ke zvířatům se projevuje i skrze jeho zálibu ve čtyřnohých mazlíčcích.
Odjakživa hlásal, že je milovníkem pejsků a kočky mu nic neříkají. Když ale nedávno hrál hlavní roli v muzikálu kočky, přiznal, že je vzal na milost a hodně si je oblíbil.
Láska k pejskům mu ale stejně zůstala. Herec je aktivní na sociálních sítích, a právě tam se objevila fotografie, na které mu dělá společnost malý hladkosrstý jezevčík.
Zdá se, že si i přes svou pracovní vytíženost najde čas na domácího mazlíčka.
Autor: Karolína Stoczková
