Já, Olga Hepnarová: Žádná lítost a 8 mrtvých. Přesto se svým činem zapsala do dějin Československa

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Ja Olga Hepnarova
Ja Olga Hepnarova

Olga Hepnarová se narodila v Praze 30. června roku 1951. Ačkoli byla poměrně běžným dítětem, postupně se u ní začaly rozvíjet různé odchylky, které se projevovaly především neschopností kontaktu s ostatními.

Zhruba v osmé třídě začala mít problémy s docházkou a byla umístěna do psychiatrické léčebny. S rodiči nevycházela a začala mít pocit, že se jí ostatní snaží jenom ublížit.

Někteří lidé tvrdili, že by se mohlo jednat o příznaky Aspergerova syndromu, tedy nemoci, která patří mezi autistické poruchy, projevující se problémy s komunikací. To ale odborníci nikdy nepotvrdili.

Zapálila rodinnou usedlost

Otec Hepnarové zdědil po rodičích usedlost v obci Zábrodí. Tu pronajímal, zároveň ji rodina používala k rekreaci. V roce 1970, ve chvíli, kdy se v domě nacházeli její rodiče a dva sedmdesátiletí nájemníci, Hepnarová sídlo zapálila.

Nikomu se tehdy naštěstí nic nestalo a škoda nebyla příliš vysoká, protože se požár nijak nerozšířil. Hepnarová nebyla podezřívána, sama se však později přiznala. Údajně byl dům předmětem sporů, které už dál nechtěla řešit.

Odpálení výbušniny a střelné zbraně pro ni byly příliš náročné

Psychické problémy se u Hepnarové stále zhoršovaly. Tvrdila, že ji společnost nenávidí, dokonce prý byla jednou na ulici zbita, ale nikdo jí nepomohl. Všichni kolem ní ale věděli, že nic z jejích historek není pravda.

Zdroj: Janykula / CC BY-SA 3.0

Ona sama začala plánovat pomstu společnosti. Nejprve chtěla pomocí výbušniny vykolejit rychlík, ale netušila, kde by sehnala takovou nálož.

Později si dělala zbrojní průkaz a chtěla střílet, ale bála se, že by byla ihned chycena a nestihla by zabít dostatek obětí. Navíc netušila, kde sehnat zbraně.

Útok automobilem

Hepnarová se nakonec rozhodla vypůjčit si dodávku, se kterou najela dne 10. července 1973 do davu lidí na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí.

Ještě předtím poslala dva totožné dopisy do novinových redakcí. V nich vysvětlila, proč své činy spáchala.

Poté, co se auto zastavilo v davu lidí, se nejprve všichni snažili Hepnarové pomoci v domnění, že omdlela. Ona jim ale sdělila, že to udělala schválně. Nebránila se zatčení, dokonce s ním počítala a v dodávce s sebou měla sbalené oblečení do věznice.

Na následky jejího útoku zemřelo celkem osm lidí, další téměř dvě desítky byly vážně zraněny. Hepnarová činu nikdy nelitovala, poznamenala prý dokonce, že je jí líto, že nezabila lidí víc.

Na psychiatrickém vyšetření nebyla shledána nepříčetnou. Byla odsouzena k trestu smrti, který s klidem přijala. Popravena byla 12. března 1975 a stala se poslední ženou oběšenou na území Československa.

V roce 2016 byl natočen film Já, Olga Hepnarová.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články