Elisabeth Volkenrath: Jedna z nejkrutějších dozorkyní se u soudu vymlouvala na alkohol

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Volkenrat Elisabeth
Zdroj: Profimedia

Druhá světová válka byla strašlivá událost, během níž docházelo k těm nejhorším zvěrstvům. Nacisté využívali méně inteligentních jedinců, které ovládli svou zvrácenou ideologií a dali jim moc, jež jim rozhodně nenáležela. Takovým případem byla i dozorkyně Elisabeth Volkenrathová.

Elisabeth Volkenrathová, za svobodna Mühlauová, se narodila 5. září 1919 v Schönau an der Katzbach. Žena pocházela z relativně chudé rodiny.

Měla pět sourozenců a její otec pracoval jako lesní dělník. Volkenrathová nebyla nikdy zcela studijní typ. Byla ráda, když vychodila pouze základní školu. Poté začala pracovat v různých oborech. Dělala například pomocnou kuchařku, chůvu, a jeden čas se dokonce živila jako kadeřnice.

Dobrovolně v SS

V roce 1939 byla povolána, začala tak pracovat v továrně na munici. V roce 1941 vstoupila dobrovolně do SS a tam dostala snad poprvé v životě nějakou příležitost. Byla poslána coby tzv. Aufseherin, tedy ženská stráž, do koncentračního tábora Ravensbrück.

Zde ji zaučovala Dorothea Binzová, jedna z nejkrutějších strážkyň SS. V roce 1942 byla převelena do Osvětimi-Březinka. Původně se jednalo o zajatecký tábor, do kterého bylo na začátku svezeno přes 10 000 sovětských vojáků. Ti pomáhali tábor transformovat ze zajateckého na pracovní/vyhlazovací.

Svatba v pekle

Zde se také seznámila se svým budoucím manželem. Heinz Volkenrath pracoval v SS jako Blockführer. Ačkoliv si člověk těžko dokáže představit, že by se na takovém místě zamiloval, těmto dvěma se to zřejmě povedlo. K svatbě došlo pouhých šest měsíců po jejich seznámení.

Po dvou letech Elisabeth opět povýšila, a stala se dokonce šéfkou dozorkyň. Důvod, proč si tuto pozici zasloužila, je bohužel velmi prostý — svou krutostí. Svědkové popisují, že si libovala v bití vězeňkyň, především do obličeje. Často při tom byla pod vlivem alkoholu.

V roce 1945 se Osvětim musela evakuovat. Volkenrathová měla za úkol doprovázet vězně na pochodu smrti, který vedl do Bergen-Belsenu. I tam pokračovala v „kariéře“ vedoucí dozorkyně. Za nějakou dobu onemocněla tyfem, který se tam masivně šířil. Nakonec se ale uzdravila.

Soud neobměkčila

Měsíc nato ale už byl tábor osvobozen a dozorkyně byla zatčena britskými vojáky. Žena byla následně souzena spolu s ostatními členy SS. Během procesu se hájila tím, že si žádné své ilegální chování nepamatuje, neboť byla značně opilá.

Což možná byla i pravda. Její opilecké excesy byly nechvalně proslulé. Dokonce se říkalo, že během nich měla několik vězeňkyň vlastnoručně oběsit. Její vinu to však ani v nejmenším neomluvilo. Soudce neváhal a odsoudil ji k smrti. Oběšena byla 13. prosince 1945.

Zdroj: foreignpolicyi.org, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá


Související články