Albert Tirrell: Chladnokrevný vrah, který se vymluvil na náměsíčnost. U soudu mu to však neprošlo

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Albert Tirell
Zdroj: National Police Gazette, Public domain, via Wikimedia Commons

Říká se, že náměsíční lidé často ani nevědí, co vlastně dělají. Může ale tento stav sloužit jako alibi k vraždě? V minulosti už se jeden takový případ stal a dodnes se neví, zda vrah svou oběť připravil o život v příčetnosti, nebo ne.

Psal se rok 1846 a Albert Jackson Tirrell byl v době svého hrůzného činu dvaadvacetiletým mladíkem žijícím v Bostonu. Ačkoliv měl manželku a dvě děti, vědělo se o něm, že bývá nevěrný.

Spořádaný život vyměnil za divočinu

V roce 1845 se se svou ženou rozvedl, aby mohl žít s jinou dámou, která ho uchvátila. Byla jí prostitutka Maria Bickford. Mladičká žena sice měla původně manžela a žila na venkově, ale Boston ji natolik uchvátil, že od manžela, s nímž měla jedno dítě, které velmi brzo zemřelo, odešla.

Nechala mu pouze vzkaz, že potřebuje svobodu, a začala pracovat a žít v jednom z bostonských nevěstinců. Bickfordovi to ale nedalo a svou manželku šel do ulic Bostonu hledat. Když zjistil, čím se živí, jejich manželství definitivně skončilo.

Mladá Maria si užívala městského života a stále pracovala v bostonských nevěstincích. Jednoho dne se zde potkala se zámožným Albertem Tirrellem a ten se do ní zamiloval.

Hádky na denním pořádku

Poté, co se rozvedl, spolu začali cestovat a často si měnili jména. Jejich vztah byl velmi bouřlivý a plný hádek, ale právě to je bavilo. Společně si tak užívali a Maria neustále pracovala jako prostitutka, což se žárlivému Tirrellovi líbilo čím dál méně.

Koncem října roku 1845 bylo jednou ráno nalezeno tělo Marie Bickford ve velmi zuboženém stavu v jejím pokoji. Ležela jen v noční košili na posteli téměř bez hlavy, protože ji vrah podřezal na krku.

Břitva, kterou tento čin vrah spáchal, byla nalezena v pokoji, který byl plný kouře, jelikož postel před svým odchodem útočník zapálil.

Hrůzný nález a Tirrell na útěku

Svědci vypověděli, že v pokoji Marie viděli právě jejího partnera Tirrella, jenž nebyl od toho okamžiku k nalezení. Ten se mezitím vydal na jih z města pryč a u svých příbuzných hledal zázemí. Získal od nich peníze na útěk a přes Kanadu se vydal na dlouhou cestu do Liverpoolu.

Počasí však jeho útěku nepřálo a loď, na kterou nastoupil, se musela vrátit do New Yorku. Odtud se Tirrell prchající před spravedlností vydal na jih do New Orleans. Policie po něm pátrala a nakonec jej v prosinci zatkla na palubě lodi v Mexickém zálivu.

Před soud se Tirrell dostavil se známým právníkem Rufusem Choatem proslulým svou rychlou řečí a také bravurní obhajovací schopností. Jelikož v případu chyběla řada přímých důkazů, rozhodl se Choate vystavět obhajobu na Tirrellově chronické náměsíčnosti.

Najal si skvělého právníka

U soudu koroner potvrdil, že si zranění na krku mohla Maria způsobit sama a příbuzní Tirrella se ho také zastali. Jako svůj důvod k útěku jim prý uvedl obžalobu z cizoložství. Na informaci ohledně obvinění z vraždy reagoval podle svého švagra velmi šokovaně.

Dalším faktem, který hrál v neprospěch zesnulé Marie, byla její práce. U soudu Tirrell a jeho právní zástupce postavili obhajobu na tom, že svou ženu Albert velmi miloval a ona mu naprosto učarovala, i když se živila jako prostitutka. To tehdejší morálně založenou společností velmi rezonovalo.

Zachránila ho náměsíčnost

Málo známá byla tehdy také diagnóza s názvem somnambulismus neboli náměsíčnost. Rodina Alberta Tirrella potvrdila, že těmito stavy trpěl už od dětství, kdy byl schopen strhnout závěsy, otevřít okna či vytáhnout svého bratrance z postele a vyhrožovat mu nožem.

Poté také odborníci potvrdili, že by v takovém stavu mohl klidně spáchat vraždu Marie, zapálit pokoj a zmizet, aniž by si cokoliv pamatoval.

Bravurní právník Choate v závěrečné řeči vyvrátil všechny důkazy, které ukazovaly na Tirrellovu vinu, a velmi dlouho se také věnoval problematice somnambulismu a svědectví dvanácti Tirrellových příbuzných, kteří jeho nepříčetné stavy potvrdili.

Porota následně po dvouhodinovém jednání vydala verdikt o Tirrellově nevině, který se před soudem rozplakal. Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy soud uznal náměsíčnost jako obranu.

Zámožný Albert Tirrell se pak ještě neúspěšně pokusil získat ze svého právníka zpět polovinu finančních výloh na soud, protože jeho nevina byla zjevná. Ačkoliv se soudem dost proslavil, dožil svůj život v ústraní.

Zdroj: en.wikipedia.org, smithsonianmag.com
Autor: Karolína Stoczková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články