Sante Geronimo Caserio: Obyčejný pekař chtěl dosáhnout něčeho „velkého“. Jeho hrůzný čin nakonec zasáhl tisíce lidí

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Sante Geronimo Caserio
Zdroj: Unknown author / Public domain / via Wikimedia Commons ; Frédéric Théodore Lix, Public domain, via Wikimedia Commons

Caserio byl italský anarchista a vrah. Jako pomstu za popravu anarchistických bombových útočníků zavraždil Sadiho Carnota, prezidenta Třetí Francouzské republiky. Za svůj čin byl popraven na gilotině.

Sante Geronimo Caserio se narodil 8. září 1873 v Motta Visconti v italské Lombardii. Rodiče byli chudí rolníci, měl mnoho bratrů a sester. Jméno Geronimo dostal na počest proslulého šamana a náčelníka Apačů.

Pekař mezi anarchisty

Po smrti otce odešel ve svých deseti letech do Milána, kde si našel práci jako pekařský učeň. Zde získal první kontakty mezi italskými anarchisty. Zarytým anarchistou se stal až kolem osmnáctého roku.

Zatčen za propagandu

V Miláně založil skupinu, která rozdávala chléb a anarchistické letáky nezaměstnaným na burze práce. Byl obviněn z distribuce antimilitaristických letáků a v dubnu roku 1892 byl zatčen a uvězněn na osm měsíců. Po propuštění z vězení odešel z Milána, aby se vyhnul vojenské službě.

Několik měsíců strávil ve Švýcarsku a poté se přestěhoval do Francie. Pracoval nějaký čas v Lyonu a poté v Isère, než se přestěhoval do Sète, kde pracoval jako pekař. Chodil na pravidelná setkání místních anarchistů.

Právě zde mu v hlavě vzklíčila myšlenka dosáhnout „něčeho velkého“ a pomstít slavné bombové útočníky Ravachola a Vaillanta. Ti byli mezi anarchisty považováni za hrdiny. Za své činy byli popraveni na gilotině.

Atentát na francouzského prezidenta

Když se dozvěděl o plánované návštěvě prezidenta Marie Françoise Sadiho Carnota v Lyonu, jeho rozhodnutí bylo jasné.

Právě prezident republiky bude jeho obětí. 28. června 1894 byl prezident během své oficiální návštěvy u příležitosti Světové výstavy mladým anarchistou zabit.

Caserio popsal u soudu průběh atentátu: „Slyšel jsem Marseillaisu (pozn. red.: francouzská hymna) a výkřiky ‚Ať žije Carnot!‘ Viděl jsem přijíždět kavalérii.

Pochopil jsem, že nastala pravá chvíle a byl jsem připravený. Když jsem uviděl prezidentův kočár, vytáhl jsem dýku a odhodil pochvu. Když pak kočár projížděl blízko mě, vyskočil jsem na schod, opřel se levou rukou o kočár a pravou rukou zabořil dýku do prezidentových prsou.“

Atentátník prý při bodnutí zvolal: „Ať žije revoluce!“ a „Ať žije anarchie!“. Následující den dostala vdova po prezidentovi fotografii Ravachola, kterou Caserio poslal se slovy: „Je dobře pomstěn.“

Za svůj čin byl Caserio odsouzen k smrti. Své činy se nikdy nepokoušel popřít ani nepožádal o milost. Odmítl i vyzrazení kompliců výměnou za nižší trest. Své matce prý napsal, že svůj čin udělal, protože byl unavený z toho, jak je svět odporný.

„Ať žije anarchie!“

16. srpna roku 1894 byl v Lyonu popraven na gilotině. Těsně před setnutím zvolal v italštině: „Odvahu bratři, ať žije anarchie!“

Jeho posmrtnou masku nyní vlastní Jean-Marie Le Pen, bývalý vůdce francouzské Národní fronty.

Autor: Michaela Pauerová

Související články