Rodina Perronových: Jejich případ se stal předlohou slavného hororu V zajetí démonů

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
Rodina Perronovych
Zdroj: Profimedia

Horor V zajetí démonů spatřil světlo světa v roce 2013 a ihned se setkal s velkým ohlasem. Kritici oceňovali realistické zobrazení démonického strašení nevinné rodiny na Rhode Islandu. Většina diváků předpokládala, že film nebyl ničím jiným než zobrazením divokých představ režiséra Jamese Wana. Příběh však vychází ze skutečných událostí.

V zajetí démonů se opravdu ocitla skutečná rodina Perronových na farmě na Rhode Islandu. Film vychází ze spisů a nahrávek Eda a Lorraine Warrenových – amerických vyšetřovatelů paranormálních jevů, kteří na případu pracovali – pořízených v 70. letech.

S filmaři spolupracovali i skuteční Perronovi

Lorraine Warrenová působila jako konzultantka režiséra. Za filmem stála také celá rodina Perronových. Andrea Perronová, nejstarší z dcer, o zážitcích rodiny v „domě hrůzy“ vydala knihu a teprve po třiceti letech tak prozradila vše, co rodina musela prožívat.

„Věci, které se v domě děly, byly neuvěřitelně děsivé,“ svěřila Lorraine filmařům při vzniku filmu. „Stále na mě působí, když o tom mluvím.“ Andrea Perronová říká, že ve filmu je mnoho prvků pravdy a pouze několik momentů fikce.

Díky filmům se stali slavnými

Příběh rodiny Perronových patří mezi nejznámější případy vyšetřovatelů Warrenových. Ti v roce 1952 založili nejstarší skupinu lovců duchů v Nové Anglii a rychle si ve svém oboru získali respekt. Jejich nejslavnější případy byly silně zpopularizovány díky zfilmování a Warrenovi tvrdí, že se všechny události opravdu staly.

Ed, bývalý policista a veterán z 2. světové války, se stal po samostatném studiu démonologem. Lorraine měla nadání jako jasnovidka a médium. Ed zemřel v roce 2006, jeho žena Lorraine, která působila jako konzultantka ke všem filmům, před dvěma lety.

Carolyn a Roger Perronovi se se svými pěti dcerami přestěhovali do čtrnáctipokojového statku v Harrisville na Rhode Islandu v roce 1971. Téměř okamžitě po přistěhování si začali všímat zvláštních věcí, které se v domě děly.

Začalo to postupně

Občas zmizelo koště nebo to vypadalo, že se samo pohybuje z místa na místo. Na čerstvě umyté podlaze se objevily malé hromádky hlíny. Carolyn slyšela zvuk škrábání z kuchyně, ačkoli v té době v domě nikdo jiný nebyl.

Andrea Perronová ve své knize vzpomíná, že v den, kdy se s rodinou do domu přistěhovali, předchozí majitel jejímu otci zdůrazňoval, aby nechávali v noci rozsvícená světla. Mimochodem, stát Rhode Island neukládá prodávajícímu povinnost informovat kupujícího o událostech, které se v nemovitosti staly.

Duchové byli zpočátku neškodní

Dcery Perronových si prý kolem domu začaly všímat duchů, většina z nich byla neškodná. S děvčaty si prý dokonce i hráli a starali se o ně. Nejmladší z dcer dokonce cítila, že jí každou noc někdo dává pusu na čelo.

Na statku zemřela spousta lidí

Carolyn začala pátrat po historii statku a zjistila, že v něm žilo osm generací jedné rodiny. Mnoho jejích členů zemřelo za strašných či záhadných okolností. Několik dětí se utopilo v nedalekém potoce, jedno bylo zavražděno. Dva lidé se oběsili na půdě, několik členů rodiny umrzlo a došlo zde i k vraždě otravou a ke znásilnění.

Postupně se začali objevovat i zlí duchové

Ze všech duchů byla nejhorší Bathsheba Shermanová – ta byla zobrazena jako hlavní duch i ve filmu. Žila na zdejších pozemcích v 19. století. Místní o ní tvrdili, že byla satanistka.

Byla podezřelá z toho, že v její péči záhadně zemřelo dítě. Při vyšetřování bylo zjištěno, že smrtelnou ránu způsobila velká šicí jehla zabodnutá do lebky dítěte. Ačkoli místní věřili, že Bathsheba obětovala dítě ďáblu, kvůli nedostatečným důkazům ji soud neobvinil. Bathsheba měla muže a syna a zemřela jako stará žena v roce 1885. Pochována je na hřbitově v Harrisville.

Perronovi věřili, že to byl právě duch Bathsheby, který je trápil. „Ať už to byl duch kohokoli, sama sebe vnímala jako paní domu a nelíbila se jí konkurence, kterou pro ni představovala moje matka,“ popisuje Andrea Perronová.

Rychle opravit kotel a pryč

Podle Andrey se rodina setkávala i s jinými nepříjemnými duchy. Ti páchli jako hnijící maso a způsobovali zvedání postelí z podlahy. Tahali je za vlasy, a dokonce se prý pokoušeli i o sexuální styk (což pochopitelně ve filmu nebylo). Stranou se rodina držela také od sklepa, ve kterém velmi často a záhadně selhával kotel. Když ho šel otec opravit, vždy za sebou cítil „chladnou a páchnoucí přítomnost“.

Během seance byla Carolyn Perronová posedlá

Během deseti let, kdy rodina na farmě žila, Warrenovi podnikli několik vyšetřování. Byla provedena i seance (nikoli exorcismus, jak je zobrazeno ve filmu), při které se Lorraine pokusila kontaktovat duchy, kteří rodinu sužovali.

Nejstarší z dcer ve své knize tvrdí, že byla tajným svědkem seance. „Moje matka začala mluvit jazykem, který není z tohoto světa, hlasem, který nebyl její vlastní. Její židle levitovala a poté byla hozena přes celou místnost“, odtajňuje ve své knize. S duchy si však neporadili ani slavní démonologové. Seance Bathshebu a další zlé duchy tak rozzuřila, že Perronovi Eda a Lorraine sami požádali, ať dům ihned opustí.

Proč se Perronovi ihned neodstěhovali

To je samozřejmě častá otázka. Rodina žila na statku s duchy dlouhých deset let z důvodu finanční nestability. Jakmile to bylo možné, v červnu roku 1980 se odstěhovali. Tím pro ně celé strašení ustalo.

Vzkaz pro nevěřící

Andrea Perronová v rozhovorech říká, že ji nepřekvapuje, že lidé jejich příběhu nevěří. Sama se bála celých třicet let odhalit světu pravdu. „Moje matka i já bychom radši spolkly jazyk, než abychom řekly lež,“ říká. „Lidé mohou věřit, čemu chtějí. Ale já vím, co jsme zažili.“

Co se děje s domem hrůzy nyní

Poté, co se Perronovi odstěhovali, dům několikrát změnil majitele. Někteří s duchy nějakou dobu vydrželi, jiní brali ihned nohy na ramena. Dlouhou dobu byl dům prázdný. Nyní farmu vlastní lovci duchů, manželé Heinzovi. Ti jsou na podobné jevy zvyklí, přesto zde mnoho času netráví. Plánují přestavbu na muzeum pro fanoušky kultovního hororu.

Zdroj: usatoday.com, allthatsinteresting.com, historyvshollywood.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová


Související články