Witold Pilecki: Chtěl osvobodit Osvětim. I přes brutální výslechové metody nic neprozradil

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Pilecki Witold
Zdroj: Unknown authorNeznámý autor nieznany, kolor: old photos in color, Public domain, via Wikimedia Commons

Witold Pilecki byl opravdový vojenský hrdina. O polském rodákovi se však dlouho nesmělo hovořit. Nejprve založil ve své zemi protinacistický odboj, pak se nechal záměrně zavřít do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Nacisté ho ale nikdy nedostali. Osudným se mu stal úplně jiný režim.

Pilecki se narodil 13. května 1901. V jeho těle vždy kolovala odbojářská a statečná krev. Jeho dědeček byl za účast na polském povstání dokonce poslán na Sibiř.

On sám se už během svého mládí účastnil bojů první světové války, a to jako člen skautské sekce. Od roku 1919 byl pak oficiálním vojákem polské armády.

Účastnil se bojů v polsko-sovětské válce. Po jejím konci se vrátil domů, doplnil si vzdělání a udělal si důstojnický kurz. V roce 1931 se oženil a narodily se mu dvě děti. Tato idylka však netrvala příliš dlouho. Už v roce 1939 byl mobilizován. A zde začal příběh jeho neuvěřitelné odvahy.

Lístek do koncentračního tábora

V roce 1940 přišel Pilecki s nápadem, že by se rád infiltroval do koncentračního tábora v Osvětimi. Jeho nadřízení rozhodně nebyli proti. V té době se totiž o těchto zařízeních moc nevědělo. Předpokládalo se, že se jedná o nějaké velké vězení. Přesné informace zevnitř však chyběly.

Voják dostal od vedení falešné doklady a 19. září 1940 se nechal záměrně zatknout při protinacistickém pochodu ve Varšavě. Jak předpokládal, za několik dní byl poslán do tábora v Osvětimi. To, co tam zažil, předčilo všechna jeho očekávání, samozřejmě v negativním slova smyslu.

Mučení a tvrdá práce

Hned při příjezdu do tábora bylo náhodně vybráno několik mužů, kteří byli na místě zastřeleni. Další byli brutálně zmláceni. Bití a týrání pak pokračovalo i v táboře.

Navíc se tam v té době stavěl tábor Březinka, kam vězni chodili pracovat. Často zemřeli na vyčerpání z těžké práce nebo hlady.

Pilecki se chopil svého úkolu a v táboře vytvořil síť odbojářů — Svaz vojenské organizace (Związek Organizacji Wojskowej).

Cílem tohoto hnutí bylo především dostat zprávy z tábora ven. Dokonce se vězňům podařilo sestrojit i vlastní rádio. Pilecki doufal, že alarmující zprávy donutí západní mocnosti zareagovat a místo bombardovat. To se však nakonec nestalo.

Útěk a další boje

Gestapo mezitím zintenzivnilo pátrání po členech odboje. Pilecki se rozhodl, že se raději pokusí uprchnout a 27. dubna 1943 se mu to opravdu podařilo.

V roce 1944 se zúčastnil varšavského povstání, kde byl Němci zajat a uvězněn až do doby, kdy ho osvobodila americká armáda. Poté odešel do Itálie, odkud sledoval sovětské převzetí moci v Polsku.

Nakonec ještě naposledy podlehl hrdinskému volání. V roce 1945 se v utajení vrátil do Polska, kde shromažďoval informace o sovětských zvěrstvech pro exilovou vládu. Ta se ale po necelém roce rozhodla od snahy o osvobození Polska upustit a všem svým agentům doporučila ukončit činnost.

Hrdina vlasti skončil na popravišti

To ale Pilecki odmítl. 8. května 1947 byl zatčen agenty bezpečnosti a obviněn z protistátní činnosti. Policie se z něj snažila získat informace za pomoci brutálních výslechových metod, které zahrnovaly například i lámání kostí či trhání nehtů.

Pilecki však nic neprozradil. Nakonec byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti. 25. května 1948 byl popraven. Jeho ostatky nebyly nikdy nalezeny.

Zdroj: Forum24.cz, Wikipedie
Autor: Markéta Mladá


Související články