Švédský diplomat Raoul Wallenberg zachránil desetitisíce Židů. Po válce záhadně zmizel

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
Raoul Wallenberg
Zdroj: Pressensbild, Public domain, via Wikimedia Commons

Média ho nazývají švédský Schindler. Raoul Wallenberg – muž, kterému za svůj život vděčí až sto tisíc maďarských Židů. Svými aktivitami a za velkého rizika je zachránil před jistou smrtí. Osudným se mu stal až příchod Rudé armády. Zmizel a už ho nikdo nespatřil. Okolnosti jeho smrti zůstávají tajemstvím a předmětem řady spekulací.

Raoul Gustav Wallenberg se narodil v roce 1912 v Lidingö nedaleko Stockholmu. Pocházel z jedné z nejbohatších a nejvýznamnějších švédských rodin. Přestože ho podle rodinné tradice měla čekat kariéra bankéře, více tíhnul k umění.

Umělecké sklony

Vystudoval proto ve Švédsku obory ruština a kreslení a ve studiích se rozhodl pokračovat v USA. V roce 1935 dokončil na Michiganské univerzitě architekturu.

Tou se však nakonec neživil. Rozhodl se pracovat pro švédskou firmu prodávající stavební materiál, která měla kancelář i v Kapském městě v Jižní Africe. Zde strávil půl roku a poté krátce pracoval v Haifě u pobočky dánské banky.

Služební cesty do Budapešti

V roce 1936 se vrátil do Stockholmu a začal pracovat u exportní firmy, kterou vedl maďarský Žid, Koloman Lauer. Wallenberg se po pár letech stal jeho společníkem na pozici obchodního ředitele pro střední Evropu. Díky tomu pracovně cestoval do Budapešti, která byla v té době ještě relativně bezpečným místem.

Díky spojenectví Maďarska s Německem byli maďarští Židé prozatím izolováni od hrůz, které zažívali Židé v jiných částech Evropy. Vše se však drasticky změnilo po porážce v bitvě u Stalingradu. Maďarsko začalo tajně vést mírová jednání se Spojenými státy a Velkou Británií a chtělo vystoupit z nacistické koalice.

Hitler reagoval obsazením země

Když v březnu 1944 Hitler obsadil Maďarsko, proměnila se Budapešť v město hrůzy. Masové odsuny Židů, řádění hnutí Šípových křížů. V následujících týdnech a měsících byly přesunuty stovky tisíc Židů z celého Maďarska do ghett a poté deportováni. Během dvou měsíců došlo k odsunu 440 000 maďarských Židů, většina z nich skončila v táboře smrti – Osvětimi-Březince.

V létě roku 1944 souhlasilo Švédsko za podpory Spojených států s diplomatickou misí do Budapešti za účelem pomoci zbývajícím maďarským Židům.

Deportace byly organizovány nejprve z maďarského venkova a Budapešť měla být vyprázdněna až jako poslední. Zůstalo zde přes dvě stě tisíc Židů, kterým bylo možné pomoct.

Raoul Wallenber

Zdroj: Profimedia

Získal postavení, které mu umožňovalo vyjednávat

Organizace War Refugee Board hledala vhodného švédského vyslance a Wallenberg se ukázal jako nejlepší volba. Získal status diplomata a v červenci odcestoval na švédské velvyslanectví v Budapešti. Zde měl podnikat co nejefektivnější kroky pro záchranu Židů z Budapešti.

Ochranné švédské pasy

Již před jeho příchodem vydávalo švédské velvyslanectví maďarským Židům jakási zvláštní osvědčení, která fungovala jako švédský pas. Wallenberg certifikáty přepracoval, aby působily oficiálněji. Staly se známými jako Schutz-Pass (ochranný průkaz).

Zachránil je před cestou na smrt

Spolu se svými zaměstnanci pak tyto pasy sám doručoval Židům po celém městě. Dokonce i autem stíhal pochody smrti a za velkého rizika rozdával pasy, které Židům zaručovaly nedotknutelnost. Distribuoval také potraviny a oblečení.

Dokonce odvážně zastavil transport z Budapeště do Osvětimi. Se svazkem pasů vylezl na střechu vlaku a rozdával je do natažených rukou. Ignoroval výstřely stáží a každému, kdo držel ochranný pas v ruce, nařídil vystoupit z vlaku smrti.

Chráněné domy

Wallenberg také koupil či pronajal více než třicet budov v Budapešti včetně nemocnic a jídelny. Na dveře vyvěsil švédské vlajky a prohlásil budovy za chráněné švédskou diplomatickou imunitou. Nejméně patnáct tisíc Židů se sem přestěhovalo pod jeho ochranou.

Zachránil ghetto před vyhlazením

V lednu 1945 bylo jeho konečným úspěchem přesvědčit nacisty, aby zastavili plánované zničení hlavního židovského ghetta v Budapešti. Zde se nacházelo ještě sedmdesát tisíc lidí. Odpovědnému německému generálovi slíbil, že pokud nechá ghetto zničit, bude po válce souzen jako válečný zločinec a oběšen. Podařilo se a plánovaný masakr byl zastaven.

Navzdory záchraně tolika lidí měl jeho vlastní život smutný a nevysvětlitelný konec

V lednu 1945, poté, co Sovětský svaz dobyl východní Budapešť, byl Wallenberg zadržen sovětskými vojsky a odvezen na vojenské velitelství v Debrecínu. Bylo to naposledy, co ho jeho spolupracovníci viděli živého. Motivy jeho zatčení jsou dodnes nejasné.

Obávali se, že byl americký špion

Je možné, že byl zatčen jako možný americký špion, protože studoval v USA. Byl odvezen do Sovětského svazu do věznice Lubjanka v Moskvě. Oficiální stanovisko Moskvy bylo, že zde zemřel v roce 1947 na infarkt.

Úmrtí však nebylo nikdy potvrzeno a existují záznamy o jeho výslechu ještě několik dní po údajné smrti. Objevily se také zprávy od vězňů, dalších zadržených diplomatů, že ho viděli ve vězení ještě mnoho let po roce 1947. Ačkoli byla sestavena mezinárodní komise pro vyšetřování jeho zmizení, nedobrala se ani po letech k jasným výsledkům.

Wallenberg byl po skončení války oceněn památníkem Jad Vašem jako Spravedlivý mezi národy. Získal také několik čestných občanství – USA, Kanady a Izraele.

Kanadský kongresman a jeden ze zachráněných Tom Lantos ve svém projevu pronesl: „Tento mladý diplomat a hrdina opustil pohodlí a bezpečí Stockholmu, aby zachránil své bližní v pekle.

Přestože měl s nimi málo společného. Byl luterán, oni byli Židé. On byl Švéd, oni Maďaři. A přesto odvážně zachránil život desítkám tisíc mužů, žen a dětí tím, že je umístil pod ochranu švédské koruny.“

Autor: Michaela Pauerová
Zdroj: yadvashem.org, en.wikipedie.org, bbc.com


Související články