Příběh tanku, s nímž chtěl Hitler vyhrát 2. světovou válku. Masivního monstra, které zůstalo utopií

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Tank
Zdroj: WildSnap / Shutterstock.com

Landkreuzer P. 1000 Ratte — vybájený tank Adolfa Hitlera, který mu měl pomoci vyhrát druhou světovou válku. Podle odborníků byl celý nápad spíše megalomanský nesmysl, který by nikdy nemohl fungovat. Tank, který měl být dlouhý jako fotbalové hřiště a vysoký jako čtyřpatrový panelák, nakonec nebyl nikdy postaven.

Nápad na sestrojení tanku pocházel z hlavy dr. Groteho. Ten byl ředitel v továrně firmy Krupp, která byla klíčovým dodavatelem zbraní pro celou třetí říši. Důvod byl prostý.

Po napadení Sovětského svazu Němci zjistili, že Sověti nejsou tak lehký cíl, jak si zprvu mysleli. Při útocích se ukázalo, že mají převahu především v těžkých vozidlech a že jejich tanky nejsou zdaleka tak primitivní.

Hitler chtěl masivního zabijáka

V Německu to tedy spustilo boom na výrobu jakékoliv silné zbraně, která by mohla být proti sovětským vojákům použita. Hitlerovi konstruktéři začali tedy pracovat na takzvaných supertěžkých tancích. Jednalo se o tanky, které měly být ještě větší, více pancéřované a měly mít více palebných věží než tanky stávající.

Jeden z typů tohoto tanku byl například Panzerkampfwagen VIII Maus, který Hitlerovi navrhl Ferdinand Porsche. Vůdce, když viděl rozměry a technické parametry tanku, vůbec neváhal a tank okamžitě objednal. Nakonec se vyrobil pouze prototyp.

Hitler i poté dostál své pověsti obrovského megalomana a přes značnou nepraktičnost těchto těžkých vozidel kývl na další návrh supertěžkého tanku, tedy konkrétně na výše uvedený návrh dr. Groteho na tank Landkreuzer P. 1000 Ratte neboli Pozemní křižník P. 1000 Krysa, přičemž číslovka v jeho názvu označovala hmotnost tanku v tunách.

Tank

Zdroj: Shutterstock

Tisícitunová krysa

Tank tedy kromě toho, že měl vážit podle dokumentace 1 000 tun, měl mít délku 35 metrů, šířku 14 metrů a výšku 11 metrů, pojmout měl 20 až 41 členů posádky.

Oproti tomu například prototyp Maus měřil 10,9 metrů na délku, 3,76 metrů na šířku a 3,66 na výšku a jeho hmotnost byla „pouhých“188 tun.

Stroj měl mít ve výzbroji dvě děla ráže 280 mm SK C/34, která se předtím používala u námořnictva. Proto také název „pozemní křižník“, dále měl mít také protitankové dělo, dva kulomety a osm protiletadlových děl.

Představa, že by byl někdo schopen sestrojit takové monstrum, jakým měl být Ratte, byla opravdu naivní.

Supertěžké tanky byly omyl

Dějiny ukázaly, že supertěžké tanky byla spíše slepá větev zbrojního průmyslu. Jak se zjistilo, nedostatky u nich jasně převažovaly nad jejich benefity.

A to mluvíme o tancích, které byly v boji opravdu použity. Jejich nevýhodami byla především velká hmotnost, která zapříčiňovala jejich pomalost a neobratnost v bojovém poli. Většinou tak byly velmi snadným cílem pro letectvo. Jejich nevýhodou byla také velká spotřeba paliva a nákladná výroba.

Zda by byl Landkreuzer P. 1000 Ratte schopný vyhrát Adolfu Hitlerovi válku, se již nedozvíme, ale s největší pravděpodobností nikoliv. Stavba tanku nikdy pořádně nezapočala.

Po necelém roce od zadání výroby prvního kusu projekt zastavil ministr Albert Speer, který si jasně uvědomoval celou jeho nesmyslnost. Podle současných výpočtů by Ratte, pokud by měl projektové parametry, vážil rozhodně více než tisíc tun. Jeho nasazení v boji je tedy spíše v rovině sci-fi.

Zdroj: Wikipedia, 100+1
Autor: Markéta Světlá


Související články