Lepa Radić: Statečná partyzánka byla mučena a popravena rukou nacistů. Hrdinské činy 17 leté dívky se zapsaly do dějin

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Lepa Radic
Zdroj: Danilo Gagović, Public domain, via Wikimedia Commons

Když v roce 1941 vtrhly mocnosti Osy do Jugoslávie, bylo Lepě Radić pouhých patnáct let. Přesto se tato statečná mladá dívka neváhala přidat k jugoslávským partyzánům v boji proti nacistům. Zaplatila svým životem, když byla o dva roky později popravena. Nepřátelé však nikdy nedokázali zlomit jejího hrdinského ducha.

Lepa Radić nebyla jako jiná dívka stejného věku. Již v patnácti letech byla aktivní členkou Komunistické strany Jugoslávie a stala se politickým vězněm. V té době mocnosti Osy převzaly kontrolu nad Nezávislým státem Chorvatsko, který vznikl jako jakýsi loutkový stát Třetí říše pod nadvládou Ustašovců.

Jeho součástí byla i Bosanska Gradiška a okolní oblasti. Znepřátelené státy se zde setkaly s větším odporem, než čekaly. Jeho součástí byla i mladá Lepa.

Lepa se narodila v roce 1925 do těžce pracující dělnické rodiny bosenských Srbů se silnými komunistickými kořeny. Snad od samého začátku byla předurčena k tomu, aby se stala rebelkou. Pocházela z vesnice Gašnica u Bosanske Gradišky, ležící na území dnešní severozápadní Bosny a Hercegoviny.

Rodina bojovala proti Ose

Její rodina byla silně zapojena do boje proti mocnostem Osy. Již v červenci 1941 se její otec a strýcové připojili k partyzánskému hnutí. V listopadu byla celá rodina včetně mladé Lepy za disidentské aktivity uvězněna Ustašovci, fašistickou loutkovou vládou působící v jugoslávském Nezávislém státě Chorvatsko.

Po pouhých několika týdnech věznění se členům partyzánské strany povedlo Lepu Radić a její rodinu osvobodit. Brzy po svém útěku udělala Lepa další krok v boji proti mocnostem Osy. Se svojí sestrou Darou se oficiálně připojily k partyzánům.

Bojovala v první linii

Lepa Radić se odvážně přidala k 7. partyzánské rotě 2. krajského oddílu. Dobrovolně se tak přihlásila ke službě přímo v předních liniích. Transportovala raněné z bojiště a pomáhala lidem uprchnout z područí sil Osy. Když bylo třeba, nebála se vzít do ruky zbraň a sama střílet na nepřátele. Právě tato statečná práce ale vedla k jejímu dopadení.

Přistižena při činu

Zajata byla na počátku února 1943, když se pokoušela zachránit asi 150 žen a dětí hledajících útočiště před Osou. Byla odhodlaná pomoci jim získat svobodu za každou cenu. Své svěřence se tak pokusila ochránit střelbou na útočící nacistické vojáky. Zásoba její munice však byla omezená a Lepa nepřátele nedokázala úspěšně odrazit. Poté co byla zajata, odsoudili ji Němci k smrti oběšením.

Mučili ji, aby prozradila cenné informace

Lepu Radić drželi tři dny ve věznici v izolaci a mučili. Nacisté doufali, že se jim podaří zlomit ji a získat informace, které by vedly ke konci disidentských aktivit partyzánské strany. Přestože ji mučili několik dní, odmítla cokoli prozradit.

Lepa vytrvala až do konce

Její veřejná poprava byla naplánována na 8. února 1943. Šibenice byla narychlo postavená ve městě Bosanská Krupa. Krátce před popravou Lepě ještě nabídli milost výměnou za jména jejích partyzánských kolegů.

Na to odpověděla: „Nejsem zrádce svého lidu. Ti, na které se ptáte, se prozradí, až se jim podaří vyhladit všechny zločince do posledního muže“. Nacisté byli rozzuřeni.

Několik vteřin před smrtí pak Lepa zvolala: „Ať žije Komunistická strana a partyzáni! Bojujte lidi, za svou svobodu! Nevzdávejte se zločincům! Budu zabita, ale jiní mě pomstí.” Byla statečná až do poslední chvíle.

Odkaz Lepy Radić žije dál

Poprava byla zachycena na řadě fotografií a v roce 1951 byla jugoslávskou vládou posmrtně vyznamenána Řádem národního hrdiny. V zemích bývalé Jugoslávie dnes patří mezi důležité postavy národních dějin.

Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, historyofyesterday.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články