Krvavý Bill Anderson: Sadistický partyzán skalpoval hlavy svých nepřátel. Jejich těla zohavoval i jinými způsoby

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Krvavy Bill Anderson
Zdroj: Unknown authorUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Krvavý Bill Anderson byl za dob americké občanské války jeden z neznámějších a také nejnebezpečnějších konfederačních partyzánů. Vedl skupinu dobrovolníků proti vojákům. Jeho hrůzostrašná pověst nelítostného surového řezníka ho předcházela. Skalpování ani zohavování těl nepřátel mu nebylo cizí. Jeho činy však lákaly do řad partyzánů další Jižany.

William T. Anderson, který si za své činy vysloužil přezdívky „Krvavý Bill“ Anderson se narodil v roce 1840 v Kentucky. Vyrostl v typické jižanské rodině v Kansasu společně se svými čtyřmi sestrami a bratrem. Matka mu zemřela v roce 1860 po zásahu bleskem.

V mládí se živil krádežemi

Již ve svých dvaadvaceti letech se začal živit krádežemi a prodejem koní. Poté, co soudce Unie zastřelil jeho otce, utekl William i se svými sourozenci do Missouri. Zde si vydělával na živobytí okrádáním cestovatelů.

Zásadní zvrat nastal se vstupem ke Quantrillovým nájezdníkům

V roce 1863 se přidal ke skupině partyzánů, kteří stáli na straně Konfederace (Jihu). Nazýváni byli podle svého vůdce Williama Clarka Quantrilla. Tato partyzánská skupina působila podél hranic Kansasu a Missouri.

William Anderson si brzy získal důvěru vůdce skupiny a stal se z něj zkušený zálesák. Jen o pár měsíců později byl jmenován poručíkem. Účastnil se několika nájezdů, při nichž zahynuli vojáci Unie, a dokonce i vedl skupiny partyzánů sám, nezávisle na Quantrillovi.

Armáda Unie brzy zjistila, jak je Anderson nebezpečný, a proto nechali uvěznit jeho sestry. Teprve patnáctiletá Josephine ve vězení zemřela a „Krvavý Bill“ se rozhodl ji pomstít.

Masakr v Lawrence

Možnost pořádné pomsty využil hned v srpnu 1863 při útoku na město Lawrence. Toto město mělo pro armádu Unie výhodnou pozici pro její vpády na území Konfererace.

Partyzáni však útok na strategické město velmi dobře naplánovali a zaútočili zcela nečekaně. Kolem čtyř set padesáti partyzánů během jednoho dne spálilo čtvrtinu města, vyrabovalo obchody a banky a zabilo více než dvě stě lidí.

V průběhu dalšího roku pod vedením Quantrilla provedl „Krvavý Bill“ Anderson desítky nájezdů. Postoupil do pozice kapitána a jeho pověst ho dalece předcházela. To lákalo další Jižany, kteří rozšiřovali řady Quantrillových nájezdníků.

„Krvavý Bill“ měl opravdu pověst sadistického ďábla. Těla nepřátel různými způsoby zohavoval a liboval si obzvlášť v jejich skalpování.

Masakr v Missouri

Nájezd na Centralii v Missouri v roce 1864 se stal jedním z největších Andersonových vítězství a nejbrutálnějších útoků zároveň. Partyzáni byli tak dobře ozbrojeni, že postříleli sto dvacet pět vojáků Unie. Loupili a okrádali obyvatele města.

Přepadli vlak a okradli cestující, mezi nimi bylo i přes dvacet vojáků Unie v té době na dovolené – ty zavraždili a skalpovali. Civilisté byli propuštěni, ale měli zakázáno jakkoli pomáhat zraněným ve městě.

Po tomto brutálním masakru, popsaném jako „ztělesnění divokosti občanské války“, pověřilo velení Unie dopadnout „Krvavého Billa“ Andersona za každou cenu. To se podařilo podplukovníkovi Samuelovi Coxovi v bitvě u Albany. Zde „Krvavého Billa“ zasáhla při ústupu partyzánů kulka do ucha a byl na místě mrtev.

Vojáci pak vítězně nesli jeho tělo ulicemi Richmondu v Missouri. Mrtvola byla vyfotografována a vystavena pro veřejnost v budově místního soudu. Vojáci Unie prý tvrdili, že byl Anderson nalezen s provázkem, který měl padesát tři uzlů. Každý symbolizoval jednu jeho oběť.

Autor: Michaela Pauerová

Související články