Hříšná plavba: Trestanecká loď Lady Juliana byla plujícím nevěstincem. Její reputace byla strašná

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Lady Juliana
Zdroj: John Harris; Robert Dodd (artist and engraver); Robert Sayer and J. Bennett (publishers), Public domain, via Wikimedia Commons

Plavba lodě Lady Juliana nese velký historický význam. Jednalo se o první transport do Austrálie s výhradně ženskými trestankyněmi na palubě. Loď jich do australské trestanecké kolonie vezla 226. A oproti mužským transportům se plavba poněkud protáhla. Námořní historik Charles Bateson loď právem přejmenoval na „Plující bordel“.

Když Lady Juliana doplula po jedenácti měsících na moři do Austrálie, shromáždili se v přístavu stovky kolonistů. Nadšeně vítali loď, protože se domnívali, že jim přiváží zoufale chybějící zásoby pro téměř hladovějící kolonii.

Muži je nevítali s otevřenou náručí

Jaké však bylo nemilé překvapení, když zjistili, že místo jídla a hospodářských zvířat nese loď zcela nečekaný náklad. Více než dvě stovky žen. Byla to pastva pro mužské oči, nikoli však pro jejich žaludky. Vyvstala otázka, čím nakrmí nově příchozí. Názor ale časem přece jen změnili, ženy dokázaly zdejší osadníky brzy civilizovat.

Vznik trestanecké kolonie

Britský mořeplavec a průzkumník James Cook mapoval v roce 1770 mimo jiné pobřeží východní Austrálie. Poprvé přistál u Austrálie v zálivu Botany Bay. Území zabral pro Velkou Británii a nazval ho Nový Jižní Wales.

Objevy jeho expedice poté podnítily vytvoření jedné z prvních zdejších trestaneckých kolonií. Sem pak od roku 1787 vozili Britové odsouzené – od těžkých kriminálníků po drobné dětské zlodějíčky. Někteří z vězňů zde po odpykání trestu zůstali, dostali půdu a mohli začít žít nový a lepší život.

Vymysleli elegantní řešení

Zločiny ve staré Anglii samozřejmě nepáchali jen muži, ale i ženy. Proto přišla vláda se zajímavým nápadem. Příští loď směřující do australské trestanecké kolonie poveze trestankyně ryze ženského pohlaví.

Za prvé byla trestanecká kolonie muži již přeplněná a za druhé bylo jasné, že kolonizování tohoto kontinentu bez žen stejně nepůjde.

Anglie se tak elegantním způsobem zbaví nevhodných žen z ulic – šlo především o prostitutky – a nebude kvůli tomu muset stavět další speciální věznice. A naopak ženy by měly trochu zmírnit zvěrstva, která se v trestaneckých koloniích děla, když zde bylo pouze mužské osazenstvo.

Většinou nešlo o žádné křehké květinky

Byly to ženy, které kradly, zapojovaly se do hazardu i rvaček, a nejčastěji šlo samozřejmě o prostitutky. Když dali dohromady 226 takovýchto žen a byla sehnána momentálně nevyužívaná loď, Lady Juliana, nemělo již nic bránit v cestě.

Posádku lodi tvořilo ještě pětatřicet mužů. Mezi nimi kapitán Thomas Edgar, který se dříve plavil právě s Jamesem Cookem, a lodní lékař Richard Alley. Divoká jízda mohla začít.

Cesta z Anglie byla zdlouhavá, ale příjemná

Lady Juliana vyplula z Plymouthu 29. července 1789 a dorazila do Port Jackson 6. června příštího roku. Plavba tedy trvala tři sta devět dní a stala se nejpomalejší cestou trestanecké lodi vyslané z Anglie do Austrálie. Vyslané lodi s muži trestanci to v průměru zvládaly za sto šedesát dní.

Plavba byla jako jeden velký večírek

Nebylo třeba nikam pospíchat. Námořníci brzy vypustili ženy z vězení v podpalubí. Každý muž na palubě Lady Juliany si dopřával pohlavní styk s odsouzenými. Nepřekvapivě tak spousta žen dorazila do Austrálie těhotná, nebo dokonce porodila už na moři.

Během plavby se také podařilo vypít veškeré zásoby alkoholu mířící do kolonií. Posádka se proto rozhodla zakotvit na více než měsíc v Riu de Janeiru, kde bylo třeba na nový alkohol vydělat.

Jelikož se z lodi stal jakýsi pojízdný nevěstinec, nebylo třeba dlouze přemýšlet, jakým způsobem peníze na nové zásoby získat. Služeb převážených prostitutek tak využilo mnoho námořníků v přístavu. Poté Lady Juliana mohla pokračovat ve své cestě.

Plavbu nepřežilo pět žen

Díky službám doktora Alleyho plavbu přežila většina z trestankyň. Doktor přísně hlídal hygienu a očistu všech a dbal i na rovné příděly jídla a vody. Díky tomu zemřelo „pouze“ pět žen. Pro srovnání, u jiných trestaneckých lodí právě kvůli špatné hygieně, nízkým přídělům jídla a násilí mezi vězni umírala až pětina posádky.

Během dlouhé plavby si na Lady Julianě několik námořníků našlo své budoucí manželky. A rozhodli se s nimi v Austrálii již zůstat.

Co se týče budoucího osídlování Austrálie, měla plavba z historického hlediska velký smysl. Bohužel ji provázela taková reputace, že napříště již Lady Juliana do kolonií převážela pouze zásoby.

Zdroj: en.wikipedia.org, news.com.au, dictionaryofsydney.org, stoplusjednicka.cz
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články