Popravoval a mučil, o život připravil svého přítele. Katovi Mydlářovi byste ruku nepodali

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zdroj: Profimedia

Nejznámější český kat sloužil několika našim panovníkům a stal se zásadní osobností jedné z nejvýznamnějších událostí na našem území v sedmnáctém století. O katu Janu Mydlářovi napsal nejvýraznější dílo spisovatel Josef Svátek. Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze jsou však románem, který obsahuje spoustu fikce. Jak to tedy bylo s Katem Mydlářem doopravdy?

Kat jako speciální povolání

Není až tak známé, že život katů se výrazně lišil od zbytku obyvatelstva. Kat dostával dobrý plat a nemusel těžce pracovat každý den. Tím ale výčet výhod skončil.

Kat musel bydlet pouze v okrajové nebo odlehlé části města, většinou u hradeb, řeky nebo příkopů.

Měl vyhrazené odlehlé místo v kostele, nemohl se v hospodě posadit k ostatním, nemohl si běžně s lidmi podávat ruku, oblečen býval do červeného a černého šatu, aby byl odlišen.

Kat pouze nepopravoval, měl na starosti i místní mučení domnělých či skutečných provinilců. Byl ale středem zájmu lidí i neoficiálně, tajně.

Lidé věřili, že věci související s popravou mají magické schopnosti a často je po nocích vykupovali. Navíc si kat díky znalostem anatomie kolikrát i přivydělal jako léčitel, když se na něj lidé obrátili.

Původ popravčího – vzdělance

Přesné datum narození Jana Mydlaře je neznámé, víme ale, že pocházel z Chrudimi. Narodil se jako syn písaře, nejprve studoval drahou latinskou soukromou školu, následně i studoval na pražské univerzitě latinu a fyziku, medicínské vzdělání. Ke katovskému řemeslu se dostal tak trochu shodou náhod, z nešťastné lásky.

Mydlář „na vrcholu“ kariéry

Jan se stal, jak už bylo zmíněno, staroměstským katem, zároveň tím nejvyšším ze všech ostatních katů. Údajně se těšil z přízně samotného císaře Rudolfa II. Oženil se s dcerou jiného kata Alžbětou, které v Praze koupil dům.

Nejprve se učil u kata Jaroše, sám se pak stal mistrem svého oboru. A jelikož žil a pracoval v době českého stavovského povstání, po útěku Fridricha Falckého a porážky povstání nemohl výkon trestu spočinout na nikom jiném, a tak se Mydlář stal katem dvaceti sedmi českých pánů dne 21. června 1621. Mezi jinými musel popravit i Jana Jesenia, který byl jeho vzorem i přítelem.

Na sklonku života se podruhé oženil. Kolik měl Jan celkem dětí, není jisté, víme s jistotou o dvou, dceři a synovi.

O rodu Mydlářů

Nesmíme o katovském řemeslu opomenout zmínit, že bylo dědičné. V roce 1632 Jan poprvé „minul“ a odešel na zasloužený odpočinek.

Syn kata neměl moc na výběr se svým povoláním, a tak se jím syn Jan Václav Mydlář stal také.

Shodou okolností byl Janův vnuk Jan popraven také, jeho bratr Daniel pak sloužil jako kat v Kostelci nad Černými lesy. Další osudy rodu Mydlářů jsou více méně zahalené tajemstvím.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články