Bitva o Berlín aneb Hitlerův konec se blíží

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
sowjetische
sowjetische

Bitva o Berlín byla poslední kapkou, která předznamenala úplný konec Adolfa Hitlera a Třetí říše. Německý vůdce byl posedlý svou mocí a nebyl schopen vyhodnocovat přicházející zprávy. Neúspěchy na východní i západní frontě ho nevarovaly a on se stále snažil plánovat další utopické útoky, kterými by ztracené pozice dobyl zpět.

Nedokázal tak reagovat na hrozící útok na samotné srdce Německa, kterým byl Berlín. Pád byl nevyhnutelný a připravovaná závěrečná ofenzíva drtivá. Sovětská armáda byla navíc hnána vidinou prestižního vítězství. To nakonec nastalo, bohužel za cenu obrovských ztrát na lidských životech.

Kroky k Berlínu

Bitvě o Berlín předcházelo mnoho dílčích úspěchů Spojenců a Rudé armády, díky nimž se postupně podařilo oslabit Wehrmacht tak, že nebyl akce schopný. Velmi důležitá se v tomto ohledu zdá největší tanková bitva v historii – bitva u Kurska, která znamenala obrat na východní frontě a postupné vytlačování německé armády ze SSSR. Pokud k tomuto přičteme otevření západní fronty v červnu 1944, které přišlo po vylodění spojeneckých armád v Normandii, pak tu máme smrtící koktejl, který Adolf Hitler nemohl ustát. Od června 1944 šel Wehrmacht od porážky k porážce. Asi poslední snahou o protiofenzivu byla bitva v Ardenách, která se nejprve vyvíjela pro Německo uspokojivě, ale nakonec skončila katastrofou a další prohrou.

Z jedné strany Spojenci a z druhé Rudá armáda, již v lednu 1945 bylo jasné, že dojde k útoku na Berlín, srdce německé říše

Sovětský postup

Zdroj: Imperial War Museums / Wikipedia.com

Již v listopadu 1944 započalo plánování útoku na Berlín. Dle velení Rudé armády mělo jít o největší vojenskou operaci v dějinách lidstva. Sověti předpokládali, že Berlín padne do 45 dnů od zahájení útoku. Stalin byl připraven Hitlera zničit, zahájil obrovskou propagandistickou akci, která cílila na sovětský lid a vojsko a měla za cíl probudit v nich co největší nenávist k Německu. Hlavní útok měl být proveden ukrajinskými a běloruskými vojáky, ostatní jednotky měly za úkol vyčistit prostor při postupu k Berlínu a následně znemožnit přesuny nepřátelských vojsk směrem k Berlínu. Stalin byl neúprosným diktátorem a plánoval neuvěřitelně drtivý závěrečný obkličovací manévr. Postup k Berlínu byl ze strany Rudé armády naplánován na 20. ledna 1945.

Reakce Adolfa Hitlera

Německé velení mělo jasné zprávy, které říkaly, že postup k Berlínu bude zahájen v polovině ledna 1945. Všem generálům bylo jasné, že Sověti jsou v jasné převaze, která čítala u pěchoty poměr 11:1, u tanků 7:1 a u dělostřelectva dokonce 20: 1. Hitler však nereagoval, odmítl posílit východní frontu a vydal jediný pokyn: “Poraďte si”. Hitler naopak nechal civilisty pracovat na systému obrany, který byl vystavěn na 7 obranných liniích. Obrana byla vždy vyztužena protitankovými příkopy a městy, která vypadala jako pevnosti. Hloubka této zóny dosahovala 500 km. Dalším zlomem byla řeka Odra, za níž se nacházely další obranné pásy hluboké okolo 40 km. Němci byli připraveni, ale stála proti nim obrovská síla.

Před branami Berlína

Zdroj: Imperial War Museums / Wikipedia.com

Útok na Berlín byl připraven a zahájen 16. 4. 1945 a trval až do 2. 5. 1945. Síly na obou stranách byly velmi nevyvážené:

Němci

  • více než 750 tisíc vojáků
  • 1 519 tanků
  • něco málo přes 2 200 letadel
  • více než 9 300 děl

Rudá armáda

  • 2,5 milionu vojáků
  • 6 250 tanků
  • 7 500 letadel
  • 41 600 děl a minometů

Na první pohled obrovský rozdíl v počtu i síle obou armád. A přesto Němci dokázali odolávat relativně dlouho. Měli totiž výhodu ve znalosti prostředí Berlína a místy až neuvěřitelné oddanosti. Přesto bitva o Berlín dopadla dle předpokladů a Rudá armáda byť s obrovskými ztrátami slavně zvítězila a porazila Adolfa Hitlera.

Autor: David Mánek


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články