Adolf Hitler byl muž, který stál za velkou válkou

od Nikola Jaroschová
Zdroj: Eva Braun / Commons.wikimedia.org

Adolf Hitler je považován za negativní historickou osobnost, oprávněně jednu z nejzápornějších. Jeho aktivity od prvopočátku vzbuzovaly obavy, ale málokdo si uměl představit, kam až budoucí vůdce Německa může zajít. I proto se společně podívejme na několik milníků v jeho životě.

Dětství a studia

Adolf Hitler je rodilým Rakušanem. Narodil se v Braunau v rodině celního úředníka. Po vystudování základní školy se chtěl stát umělcem, ale pokus o přijetí na Akademii výtvarných umění v roce 1907 se mu nezdařil. Důvodem mohla být i smrt obou rodičů, kteří zemřeli v krátkém čase po sobě, otec roku 1903 a matka 1907. Těžké období mladého Hitlera přimělo k odstěhování do Vídně, kde se dostal až mezi místní chudinu a živil se prodejem drobných uměleckých děl.

V roce 1913 se Adolf Hitler přestěhoval do Mnichova a hned po začátku 1. světové války narukoval do armády.

Zdroj: Commons.wikimedia.org

V 1. světové válce se účastnil bojů na frontě v Belgii a za svou statečnost byl vyznamenán. V říjnu 1918 byl zraněn při plynovém útoku a dočasně oslepl, což ho přimělo strávit dny německé kapitulace v nemocnici. Konec války na Hitlera velmi zapůsobil a porážka Německa pro něj byla nevstřebatelná a prý právě ona ho měla dovést ke kariéře politika, který bude bojovat proti Židům, kteří byli dle jeho názoru viníkem všeho.

Meziválečné období

Členství v NSDAP a pokus o převrat

Zdroj: Bundesarchiv, Bild 146-1990-048-29A / CC-BY-SA 3.0

Adolf Hitler se vrací do Mnichova v roce 1919 a pro své politické cíle si vybírá krajně pravicovou Německou dělnickou stranu, ze které se v roce 1920 stala dobře známá NSDAP. Jednou z priorit strany bylo omezit práva Židů, což se Hitlerovi velmi zamlouvalo, i proto přijal roli řečníka strany a později i místo předsedy strany. Moc ve straně mu rostla a vedla k prvnímu pokusu o převrat v roce 1923. Ten byl neúspěšný a Hitler byl zatčen a odsouzen na pět let vězení.

Ve vězení v Landsbergu trávil čas psaním prvního svazku díla Mein Kampf, ve kterém popsal svůj vztah k Židům i své nutkání získat Němcům zpět ztracenou slávu.

Volby a cesta k moci

Když to nešlo silou, pak musíme najít jinou cestu. I tak mohla vypadat úvaha Adolfa Hitlera, který se rozhodl se svou NSDAP kandidovat v parlamentních volbách v roce 1928. První volby skončily neúspěchem, strana získala pouhých 2,8% hlasů. Ten správný čas měl teprve přijít. Přicházela hospodářská krize a volby s konaly již roku 1930 a NSDAP výrazně posílila až na 18,3%. A nebyl to skok poslední, protože o dva roky později sice Hitler prohrál souboj o post říšského prezidenta, ale jeho NSDAP získala neuvěřitelnou podporu 37,3% hlasů.

Cesta k moci tak byla otevřená. A když 30. ledna 1933 prezident Hindenburg podlehl a jmenoval Hitlera kancléřem, bylo jasné kam se Německo bude ubírat.

NSDAP byla politicky velmi „nekorektní“, snažila se své soky zastrašit, což se jí dařilo a ovládnutí Německa a nastolení diktatury bylo pouze otázkou času. K urychlení pak přispěla smrt prezident Paula Hindenburga, po které Adolf Hitler spojil funkci hlavy státu a premiéra v jednu a začal si říkat vůdce a říšský kancléř.

Zdroj: Commons.wikimedia.org / Charles Russell Collection, NARA

Vztah k Židům

Jak již bylo napsáno, Hitler Židy vinil z neúspěchu Německa v 1. světové válce, a proto prosazoval jejich plánované odstranění ze společnosti. Naopak se mu hnusilo jejich pronásledování a spontánní vraždění. Aby svou myšlenku podpořil nechal v roce 1935 vypracovat norimberské zákony, které v sobě měly zaneseno systematické vyřazování Židů z německé společnosti. V lednu 1939 zašel Adolf Hitler ještě dále a prvně veřejně hrozil, že v případě propuknutí světové války, bude židovská rasa vymýcena. Tyto věštby začaly Hitlera provázet v dalších letech a byly stále častější.

2. světová válka a Hitlerův konec

Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-2004-1202-504 / CC-BY-SA 3.0

2. světová válka začala pro Adolfa Hitlera velmi dobře. Napadení Polska bylo úspěšné, dokonce se dařila dohoda se SSSR a Stalinem. Navíc přišel i úspěch v bitvě o Francii, což podporovalo představu Hitlera, že se absolutní vítězství blíží velmi rychle. Pak přišlo fatální rozhodnutí a otevření východní fronty. Boje, které zde probíhaly, byly vyčerpávající a ztráty obrovské a přes počáteční úspěchy bylo jasné, že Wehrmacht nemůže vydržet. Zlom nastal na východní frontě po porážce u Stalingradu, kdy Rudá armáda začala Němce vytlačovat ze svého území.

Adolf Hitler si tohoto nechtěl být vědom a stále tvrdil, že je šance na úspěch a to i po vylodění spojenců v Normandii, po kterém byl na vůdce nastražen neúspěšný atentát. Až do své sebevraždy 30. dubna 1945 neustále žil v představě, že válku je možné vyhrát a tím i zničit židovskou rasu, která špiní tento svět. Ještě den před svou smrtí dokonce řečnil k národu a nabádal k dalšímu boji proti zlu společnosti, tedy Židům. Vůdce Třetí říše tak nemůže být vyobrazen jinak než jako fašistický a fanatický tyran.

Autor: David Mánek

Související články

Zavřít reklamu