Karel VI., panovník, který zabil podkoního na lovu a sám se zřejmě otrávil houbami

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Karel IV.
Zdroj: Unidentified painter, Public domain, via Wikimedia Commons

Karel VI. byl výrazným zástupcem habsburské monarchie, jehož vládnutí provázela relativní smůla. Dlouho nemohl zplodit dědice, natož mužského. Nakonec měl dvě dcery. Během lovu navíc omylem zastřelil svého přítele. On sám nakonec zemřel v pětapadesáti letech, když se zřejmě omylem otrávil.

Karel VI., český a uherský král a císař Svaté říše římské, vládl na počátku osmnáctého století. Na trůn se dostal až po smrti svého staršího bratra Josefa I.

Jako vládce byl přísným katolíkem. Během jeho vlády docházelo k systematickému odstraňování nekatolických vlivů, a to především na našem území.

Nástupnictví i pro ženy

Z jeho pera pocházela také takzvaná pragmatická sankce. Ta deklarovala habsburským panovníkům nedělitelnost jejich držav. A také stanovovala, že po vymření mužské linie nastoupí na trůn linie ženská. To znamenalo, že nástupnictví získají automaticky Karlovy děti, ať už budou jakéhokoliv pohlaví.

Během podpisu tohoto ustanovení si císař zřejmě vůbec neuvědomoval, jak moc vizionářské toto jeho rozhodnutí bylo. Se svou manželkou Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou totiž dlouho nemohl zplodit potomka.

Královna nemohla otěhotnět

Král se dokonce pokoušel podpořit početí tím, že nechal na stěny ložnice namalovat přisprostlé obrázky. Jeho žena se naproti tomu snažila najít pomoc u věštců a šarlatánů.

Roku 1716 královna syna skutečně porodila, ale ten žil jen několik měsíců. V roce 1717 se tak narodila jejich první dcera Marie Terezie. Panovník ale i nadále věřil, že se přece jen dočká mužského dědice. To se však nestalo a místo syna se mu narodila další dcera.

Nehoda na lovu

Karel VI. měl několik zálib. Jednou z nich byla hudba. Hrál na různé nástroje, dirigoval orchestr, a dokonce sám zkomponoval několik oper.

Další jeho oblíbenou kratochvílí byl hon. Až do chvíle, kdy došlo ke strašnému neštěstí. Císař si roku 1732 vyjel na lov jelenů poblíž Brandýsa nad Labem. Střelci se rozestavěli a naháněči vyhnali pět jelenů, kteří měli být toho dne uloveni.

Panovník vystřelil, ale netrefil, následoval další výstřel, ale opět minul. Třetí pokus a po něm se ozval šílený řev. Císař omylem postřelil svého podkoního Adama Františka Schwarzenberga. Ten na následky střelného zranění zemřel. Karel VI. pak udělil jeho synovi nejvyšší říšský řád.

Otrava, nebo selhání srdce?

Na hon se vydal i na podzim roku 1740. Nějak se ale necítil dobře, a tak se rozhodl vrátit do chaty. Zřejmě byl nachlazený a měl horečku. Po příchodu poprosil kuchaře, aby mu uvařil jídlo z hub. Po večeři se mu ale ještě přitížilo. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt.

Přesná příčina smrti však zůstává nejasná. Podle některých zdrojů se vládce otrávil muchomůrkou zelenou, jiné zase uvádějí, že se jednalo o selhání srdce po silném nachlazení.

Panovník do poslední chvíle věřil, že bude mít ještě mužského následníka trůnu, svou nejstarší dceru tedy v panovnických záležitostech příliš neškolil. Marie Terezie si však dokázala poradit sama a stala se jedním z nevětších reformátorů, kteří kdy na našem území vládli.

Zdroj: National-geographic.cz
Autor: Markéta Mladá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články