Atentát na císařovnu Sissi. Nikdo netušil, co se vlastně stalo

od Markéta Krejčí
2 minuty čtení
Sissi
Zdroj: Emil Rabending, Public domain, via Wikimedia Commons

Císařovnu Sissi milovala snad celá rakousko-uherská monarchie. Ona se ale ve své roli nikdy necítila dobře. Její psychické problémy ještě prohloubila sebevražda jejího syna. Od té chvíle se jen bezcílně toulala po všech koutech světa. Osud v podobě vraždícího anarchisty ji potkal v Ženevě.

Alžběta Amálie Evženie Bavorská měla přezdívku Sissi a byla dcerou bavorského vévody Maxmiliána. V pouhých šestnácti letech si vzala svého bratrance Františka Josefa I., kterého si původně měla vzít její starší sestra.

Zlatá klec a neustálé diety

Sissi sice pocházela z královského rodu, ale její otec byl velmi svobodomyslným člověkem a její výchova byla spíše neformální.

Její nové povinnosti jakožto císařovny se jí nelíbily. Dále také stále narážela na panovačnou matku svého manžela Františka Josefa I.

K tomu trpěla psychickými obtížemi, které si kompenzovala starostí o svůj vzhled. Několik hodin denně věnovala česání svých nádherných dlouhých vlasů. Byla vášnivým sportovcem. Proslulé byly také její nezdravé diety a formování postavy pomocí těsných korzetů.

Miláčka lidu zničila smrt syna

Prostý lid ji však miloval. Její křehký až éterický vzhled poddané uchvacoval. I ona se k nim chovala vždy velmi mile. Často navštěvovala nemocnice a sirotčince, vždy jen s malým doprovodem. Mohla se tak lépe věnovat jednotlivým lidem, se kterými si povídala či je držela za ruku.

Její duševní stav se rapidně zhoršil roku 1889. Její syn se svou milenkou spáchali sebevraždu. Sissi pak začala bloumat světem. Cestovala bez ochranky a většinou nepoznána bez většího cíle.

Poslední cesta do Švýcarska

Roku 1898 si jela císařovna odpočinout k Ženevskému jezeru. Její psychický stav se stále horšil, přispěl k tomu i fakt, že před několika měsíci přišla o milovanou sestru.

Ačkoliv cestuje inkognito, místnímu tisku její přítomnost neunikne. Neunikne ani muži jménem Luigi Lucheni, chudému dělníkovi, který se vzhlédl ve švýcarském anarchistickém hnutí. A je ochoten pro něj udělat cokoliv.

V září roku 1898 dostane konečně svou příležitost. Do Ženevy má dorazit francouzský korunní princ Jindřich Orleánský — Lucheniho cíl. Muž nemá peníze na zbraň, místo toho má v kapse připraven pilník.

Jindřich ale znenadání svou cestu zruší a do města nedorazí. Anarchista se bleskově přeorientuje na jinou oběť. Místo prince to bude císařovna.

Útok na císařovnu

9. září se Sissi vydává na výlet do Ženevy, kde se potká s několika přáteli. Druhý den má jet zpět k jezeru. Odejde do přístavu a čeká na svůj parník. V tu chvíli k ní přiběhne Lucheni a udeří ji pěstí do hrudi.

Císařovna se rychle zvedne a útočníka odvede policie. „Ať žije anarchie!“ stačí ještě zakřičet. Sissi míří dál k lodi, když najednou zesiná a upadne. Její dvorní dáma se jí snaží pomoci, ale ona už nereaguje a za okamžik umírá.

Zákeřné bodnutí

Až po pitvě se zjišťuje, že muž neudeřil císařovnu pěstí, ale že jí zarazil do hrudníku úzký trojboký pilník. Ten pronikl mezižeberním prostorem a prorazil plicní lalok a zasáhl i levou komoru srdce. Díky těsnému korzetu rána téměř nekrvácela, proto nikdo netušil, co se vlastně děje.

Vrah byl nakonec odsouzen k doživotnímu vězení. Pokusil se tam dvakrát o sebevraždu, druhý pokus byl úspěšný. Po smrti mu byla odříznuta hlava, která byla až do roku 2000 vystavena ve vídeňském muzeu. Vražedná zbraň je tam vystavena doposud.

Zdroj: History.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články