Dnes se pod pojmem černý pátek skrývá ledajaká slevová akce a marketingová kampaň. Jenže jeho původní význam sahá do konce dvacátých let minulého století a týkal se osudového dne, kdy krachla newyorská burza. Tato skutečnost měla fatální následky nejen pro americkou ekonomiku a negativní dopad na životy miliónů lidí.
Ona dvacátá léta ale nebyla pro hospodářství Spojených států tak tragická. Naopak, ekonomika zaznamenala velký růst. Avšak i ten se někdy musí zpomalit nebo zastavit. V případě Ameriky se tak stalo kolem roku 1929.
Banky půjčovaly peníze a investovaly do akcií
Situace byla taková, že banky vesele půjčovaly peníze a nedělaly si příliš starosti s tím, jak jim budou dluhy splaceny. Navíc rády investovaly do akcií.
Na jaře 1929 už se ale ukazovalo, že nastala recese. Banky však dále pokračovaly v investicích. Na podzim už došlo k propadu akcií. Sice jen na chvíli, ale byl to další varovný signál.
Cena akcií spadla natolik, že nastal čas se jich zbavit, dokud nebude příliš pozdě a budou mít ještě nějakou hodnotu. Panika sílila a lidé šíleli.
Během půlhodiny se prodalo přes jeden a půl milionu akcií
24. října 1929 newyorská burza pod náporem akcionářů krachla. Pomalu se zhroutil její vlastní systém a během půlhodiny se prodalo více než jeden a půl milionů akcií.
Finanční ztráta šla ale celkově do desítky miliard. Důsledky této události se projevily na starém kontinentě do druhého dne.
Spojené státy se vzpamatovaly až v roce 1954
Akcie padaly dále po další tři roky, zvyšovala se nezaměstnanost a vzrůstala nespokojenost obyvatel. Zemi se podařilo stabilizovat až po čtyřech letech.
Další světové ekonomiky na tom nebyly o moc lépe. Hospodářství se vzpamatovalo až na konci třicátých let. Pak ale přišla další krutá rána v podobě druhé světové války. Spojené státy se tak na stav před pádem burzy dostaly až v roce 1954.
Autor: Alice Konopásková
