Ženy z kmene Dani si dobrovolně amputují prsty. Tato zakázaná praktika má hluboký význam

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Kmen Dani
Zdroj: Profimedia

Papuánská vysočina je domovem kmene Dani. Donedávna záhadný kmen si i přes vliv civilizace, snahy misionářů a nařízení indonéské vlády, zachovává své pozoruhodné kmenové tradice.

Území kmene Dani

Kmen Dani žije na nevelkém území v údolí Baliem, které je částí Nové Guinei. Divoká příroda západní Papui byla až do čtyřicátých let minulého století považována za neobydlenou. O existenci domorodých kmenů nikdo neměl ani tušení.

Teprve pilot Richard Archbolt, který přelétal v roce 1938 nad údolím, si všiml plochy, která nápadně připomínala obdělané pole. Právě v údolí Baliem se nachází nejúrodnější místo v oblasti. Prazvláštní starý národ si ho tehdy k životu nevybral náhodou a v minulosti o své území vedl krvavé války.

Výhodou oblasti je i ochrana, kterou místu poskytují okolní hřebeny, tyčící se do majestátní výšky až 4500 metrů. Celým údolím teče řeka štědrá na ryby, a i když mají domorodci k životu omezenou plochu o rozloze asi 60 x 30 km, ke spokojenému životu jim to stačí.

Místo vyhledávané zvědavci a dobrodruhy

Hlubší poznávání této civilizace začalo až v šedesátých letech minulého století, kdy v oblasti začali působit misionáři. Dnes je místo vstupní branou k objevování papuánské civilizace.

Kmen Dani je pro cestovatele, dobrodruhy a fotografy velkým lákadlem. I přes hrozivě vypadající muže, kteří nosí v nose kančí kly a vlasy si zdobí peřím, jde o poklidný a zvědavý národ.

Muži kmene byli vyhlášení lovci lebek, a právě v dobách války se zdobili, aby svým zjevem zastrašili nepřítele. Jako jeden z mála papuánských kmenů nemá historii spojenou s pojídáním zabitých nepřátel, a nazdobení muži jsou dnes spíše turistickou atrakcí.

Život ve vesnicích

Domorodci žijí v obydlích ze dřeva, se slaměnou střechou. Domy mužů mají kulatý tvar, ženy žijí v obdélníkových stavbách.

Jsou zdatní farmáři, kteří pěstují sladké brambory, tabák nebo cukrovou třtinu. To vše za pomoci nástrojů z kamenů a kostí. Chovají prasata, jejichž maso konzumují, krev používají k magickým rituálům a z kostí vyrábí zbraně a nástroje.

Příliv turistů život vesnice nijak nemění

Popularita místa je na vzestupu, protože zde vznikla síť pohodlných cest. Jde tedy o dobře dostupnou a relativně bezpečnou lokalitu. Kmen žije i z turistů, ale v žádném případě se nevzdává svých tradic. Ochotně předvádí sehrané válečné souboje a o hosty je postaráno. Turistům se chlubí 300 let starými mumiemi těch nejudatnějších válečníků, které si pečlivě hlídají.

Mužské zvláštnosti

Muži chodí stále nazí, pouze na penisech mají pouzdro vyrobené ze suché dýně – koteku. Předpokládalo se, že si tento dlouhý tenký obal vybírají pro zvýraznění své mužnosti, ale nakonec vyšlo najevo, že jde o obyčejnou ochranu důležité části těla. I přes snahu naučit muže nosit oblečení, pobíhají po údolí stále tak, jak to dělali jejich předci.

Ženy kmene Dani

Ženy nosí krátké sukně z vláken orchidejí a na zádech praktické tkané tašky. Fascinující je jejich tradice, která je už roky indonéskou vládou zakázaná, přesto je stále tajně provozovaná. Nikdo neví, kdy tradice vznikla a proč se týká jen žen. Vždy, když jim zemře někdo blízký, praktikují zvláštní rituál.

Součástí smutečního rituálu je potírání těla bahnem a amputace jednoho článku prstu na ruce. Zakázanou proceduru obvykle provádí někdo z rodiny kamenným vybroušeným nástrojem. Rituál má uklidnit duchy předků.

Po odstranění prstu se rána kauterizuje, aby se zabránilo krvácení a infekcím. Na konečku zkráceného prstu vzniká mozol, který umožňuje pahýl používat. Odříznutá část se pálí v popelu z pohřebního ohně, který zůstává na posvátném místě.

Zdroj: allthatsinteresting.com, papuatrekking.com, factsofindonesia.com
Autor: Lída Kropáčková


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články