Mumifikace kouřem: Kmen uchovává těla předků stará několik set let. Z dřívějšího symbolu úcty se stala atrakce

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Kourova mumifikace
Zdroj: Profimedia

V odlehlé oblasti státu Papua-Nová Guinea žije ve vesnici Wogi domorodý kmen, jehož náčelník byl vyfotografován, jak nese pozůstatky jednoho ze svých předků. Jedná se o téměř dokonale zachovalé tělo muže, který zemřel již před stovkami let. Jak je něco takového možné?

Ve vesnici Pumo byla viděna 250 let stará mumie válečníka. Mumifikace těla trvala téměř pět let, dělali ji dva muži a po celou tuto dobu se tělo udilo kouřem.

Protože muži nemohli v chýši dělat nic jiného, neměli vůbec pojem o čase. Na začátku mumifikace tedy pořídili malé prasátko, a když vyrostlo, usoudili, že je proces hotový.

Vůdce kmene drží téměř dokonalé tělo svého zesnulého příbuzného

Tato pozoruhodnost se odehrála ve vesnici Wogi ve Wameně. Zde žije kmen s vůdcem jménem Dani Eli Mabel. Neuvěřitelná fotografie tak zachytila náčelníka kmene držícího mumifikované pozůstatky jednoho z jeho předků.

Jedná se o téměř dokonalé tělo zesnulého příbuzného Agat Mamete Mabel. Byl údajně poslední, kterého kmen takto mumifikoval. Mumie se konzervovala pomocí kouře a živočišného oleje, uvádí server thesun.co.uk.

Samotná mumie je ozdobena čelenkou z per a prasečími kly a odpočívá v chatrči zvané Honai. V chýši se udržuje oheň, který zajišťuje, aby zakonzervovaná mumie zůstala suchá. O oheň se stará pouze několik vesničanů, kteří se střídají během celého roku. Základem však je, aby zodpovědnost za mumii převzaly děti vesničanů.

Náhodné objevení domorodého kmene

Domorodý indonéský kmen, který objevil zcela náhodně americký zoolog a filantrop Richard Archbold v roce 1938, zachraňoval své mrtvé příbuzné kouřením těl. Tato praxe udržovala kostry v téměř dokonalém stavu po stovky let.

Kuřácký mumifikační rituál se dnes nepoužívá, avšak dlouho izolované kmeny Dani stále uchovávají řadu mumií jako symbol nejvyšší úcty ke svým předkům.

Mumifikace byla privilegium a byla vyhrazena zejména pro důležité členy kmene z řad stařešinů nebo místních hrdinů. Tradice mumifikace se postupně vytratila po příjezdu křesťanských misionářů a muslimských kazatelů, kteří přesvědčili domorodce, aby mrtvé začali zpopelňovat.

Turisté se sjíždějí za kmenem Dani už více než 50 let. Tamější muži totiž nosí výrazný kmenový oděv, včetně barvy na obličej, peří, zvířecích kostí a složitých pochev na penis jménem Koteka. Ženy nosí sukně vyrobené z tkaných vláken orchidejí zdobené slámou a tkané tašky nošené od hlavy nazývané Noken.

Prase jako nejvýznamnější platidlo

Nejvýznamnějším platidlem mezi Papuánci je prase. Není přesně určeno, jakou má v přepočtu hodnotu, ale když chce muž za manželku ženu, která je pěkná, musí za ni dát jejím rodičům většinou pět prasat.

V Papui se proto jezdí opravdu opatrně, jelikož pokud někdo přejede prase, musí majiteli zaplatit tři až čtyři kvůli ztrátě potenciálních potomků.

Vesničané také například pořádají předstírané války a ukazují své původní zvyky cestovatelům. Dailymail.co.uk uvádí, že každý srpen pořádají Daniové předstírané bitvy se sousedními kmeny, národy Lani a Yali, na oslavu plodnosti a blahobytu provincie Papua a také kvůli dodržování starověkých tradic.

Zdroj: thesun.co.uk, idnes.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, dailymail.co.uk
Autor: Silvie Grulichová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články